Největší zakázka v české historii. Její hodnota se může vyšplhat až na půl bilionu korun - tedy na částku, která odpovídá polovině ročního státního rozpočtu republiky.
Dostavba jaderné elektrárny Temelín právě odstartovala.

Pokud se jí podaří dovést do zdárného konce, až dvě pětiny elektřiny bude Česko vyrábět z jádra. Cena je tak astronomická i proto, že součástí zakázky na dostavbu Temelína je opce na dodávku tří dalších reaktorů. Zřejmě v Dukovanech, na Slovensku či v Rumunsku.

Do tendru obřího i z evropské perspektivy se přihlásili tři zájemci: ruský Atomstrojexport v konsorciu s českými firmami, francouzská Areva a americký Westinghouse.

V Temelíně by měl vítěz postavit dva reaktory, každý o výkonu mezi 1000 až 1700 MW. Pro srovnání by se jednalo až o jedenapůlnásobek současného Temelína.

Dodavatele ČEZ vybere na konci roku 2011. »Když vše půjde dobře, mohli bychom začít stavět za čtyři roky a v roce 2020 bude hotovo,« říká generální ředitel energetické společnosti Martin Roman.

Rusové versus zbytek světa

I když soutěž teprve odstartovala, její favorit se zdá být jasný. Je jím ruský Atomstrojexport, který chce získat zakázku téměř za každou cenu.

Nabízí spolupráci s českými firmami, které by mohly dodávat až sedmdesát procent prací. Jeho devizou je především spolupráce s domácí Škodou JS, která by mohla vyrobit dokonce samotný reaktor.

K tomu údajně slibuje, že rozhodně dodrží nabídnutou cenu a její případné navýšení hodlá uhradit sám.

V českých jaderných elektrárnách navíc fungují v Rusku vyprojektované jaderné reaktory, s nimiž mají zkušenosti všichni tuzemští jaderní odborníci.

Nicméně v jednom má Atomstrojexport výrazný handicap - čeští politici se obávají závislosti země na energii z Ruska a z toho plynoucích bezpečnostních rizik. Bude tedy hodně záviset na tom, jak silné budou mít Rusové lobbisty schopné přesvědčit české politiky.

Bez politiků ani ránu

Jelikož stát ovládá ČEZ ze dvou třetin, politici tak budou do soutěže o Temelín chtít mluvit. Tendr je sice oficiálně v rukou energetické společnosti, politici si však na něj brousí zuby.

»Zakázka takové povahy a rozsahu nemůže proběhnout bez povšimnutí vlády, budeme té věci věnovat pozornost. Za takové peníze se v této zemi každý den nesoutěží,« říká nynější premiér Jan Fischer.

»O takhle velké zakázce musí rozhodovat vláda a nést za ni plnou odpovědnost,« přidává se místopředseda ČSSD a exministr průmyslu Milan Urban. Také v ODS panuje přesvědčení, že stát bude hrát při rozhodování o dodavateli nových reaktorů klíčovou roli, i když jen zpovzdálí.

Podstatné tak bude, jak dopadnou volby. Podle pravidla vítěz bere vše to bude nový premiér, kdo rozhodne o tom, jaká firma bude v Temelíně stavět.

Nebezpečí? Nikdo nemá jasno

O tom, že to Rusové budou mít těžké, vypovídá i příběh (nakonec zastavené) privatizace Českých aerolinií. Když vláda vybírala potenciálního investora pro ČSA, ruského zájemce Aero-flot bez okolků vyřadila. Sice bez udání důvodů, mluvilo se však především o možných bezpečnostních rizicích.

Situaci měl ale tehdy kabinet lehčí. Z tendru měl totiž možnost vyřadit kohokoli bez udání důvodů, což u soutěže o dodavatele Temelína možné nebude.

Stát ale může uplatnit svůj vliv přes dozorčí radu či jako akcionář.

»Energetickou bezpečnost České republiky ohrozí především to, pokud se další jaderné bloky včas nepostaví,« říká ministr průmyslu Vladimír Tošovský.

Jak se jednotlivé strany na potenciální vítězství Rusů dívají? Zatímco ty menší mají jasno (zelení jsou ostře proti Rusům, komunistům nevadí), velcí političtí hráči lavírují.

ČSSD se Rusů v české jaderné energetice nebojí, nicméně Urban říká: »Pokud se něco takového Jiřímu Paroubkovi podsouvá, tak je to nesmysl, i my budeme pozorně číst, co nám o Rusech pošlou tajné služby,« zdůrazňuje.

Stejně rozporuplná situace panuje v ODS. Předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS) by Rusy v Temelíně viděl velice nerad. »Samozřejmě je to riziko, jaderná energetika je přece nejstrategičtější ze všech našich záležitostí,« prohlásil. Připomněl, že Rusové využívají například dodávek ropy a plynu k prosazování svých zájmů a není proto záruka, že v tomto případě by to nakonec bylo jinak.

Nicméně i uvnitř nejsilnější pravicové strany se situace mění.

»Mnozí u nás souhlasí se slovy prezidenta Václava Klause, že v této věci jde o byznys a že je pak Rusko stejnou zemí jako každá jiná,« připustil předseda hospodářského výboru sněmovny Oldřich Vojíř.

Nejsme zlí, lobbují Rusové

Rusové se totiž dlouhé týdny snaží přesvědčit české politiky, že rozhodně nejsou zlí.

Ofenzivu v polovině září zahájil vicepremiér Alexandr Žukov. Na setkání s premiérem Fischerem, prezidentem Václavem Klausem i ministrem průmyslu Tošovským usiloval právě o to, aby Atomstrojexport získal lví podíl na dostavbě Temelína.

O tom, že jeho slova měla vliv, svědčí fakt, že prezident Václav Klaus o měsíc později při návštěvě Moskvy ocenil, že se »významná ruská firma snaží podílet na dalším pokračování jaderné energetiky v České republice«.

Prakticky ve stejnou chvíli byl v hlavním městě Ruska šéf komunistů Vojtěch Filip na rusko-česko-slovenském setkání hospodářských komor, kde se české firmy přimlouvaly za spolupráci s Atomstrojexportem.

Firma je v souvislosti s nabídkou aktivní i přímo v Česku. Sponzorovala například odbornou konferenci v rámci strojírenského veletrhu v Brně, na které mimo jiné vystoupil i expremiér Mirek Topolánek.

Vytvořila i dokonale propracované webové stránky o jaderné energetice v češtině.

Ruské snahy o podchycení všech důležitých osob vedly prý i k tomu, že za nedávným vyhoštěním dvou ruských diplomatů byl právě jejich enormní zájem o lidi spojené v Česku s energetikou a dostavbou Temelína.

Americká a francouzská odveta

USA kontrovaly až před dvěma týdny při návštěvě viceprezidenta Joea Bidena. Ten za podíl firmy Westinghouse na tendru lobboval například u expremiéra Topolánka a na setkání s představiteli Poslanecké sněmovny. Její místopředsedkyni Miroslavě Němcové (ODS) bez obalu řekl, že pokud se Češi bojí přítomnosti Rusů ve střední Evropě, tak by je neměli nechat na svém území stavět jaderné elektrárny.

Hlavní lobbista Arevy, francouzský prezident Nicolas Sarkozy do Prahy zatím nepřijel. S českými politiky však má dost příležitostí vídat se v Bruselu. (Více viz Atomový byznys v zájmu státu.)

Kdo dá víc Čechům

Areva nyní také na poslední chvíli mění taktiku. Zatímco například při stavbě elektrárny ve finském Olkiluoto vsadila na své »betonáře«, teď zdůrazňuje, že vazba na domácí - v tomto případě české - subdodavatele je důležitá.

A dá se předpokládat, že i procento tuzemských subdodávek může být jeden z podstatných argumentů při výběru vítězné firmy v temelínském tendru, zejména pokud do něj budou mluvit politici.

Dopředu je tak jasné, že nejméně polovinu zakázky na nové temelínské bloky postaví domácí firmy.

Vysoký podíl domácích dodávek avizoval i zástupce Atomstrojexportu v ČR Jevgenij Rodin, který českým politikům vzkazuje: »Konsorcium, jehož lídrem je česká Škoda JS (vlastněná ruským OMZ, potažmo Gazpromem), využije české firmy dokonce pro 70 procent dodávek.«

»Již v této etapě kvalifikačního výběru jsme uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci s více než dvaceti významnými českými dodavateli zařízení a služeb,« uvedl Rodin.

Například Škoda JS již několikrát deklarovala, že je připravena obnovit výrobu kompletů jaderných reaktorů, včetně tlakové nádoby. »Takové rozhodnutí je však primárně podmíněno ekonomickou výhodností, tedy i celkovým počtem plánovaných reaktorů,« reaguje manažer projektu Temelín Škody JS Roman Zdebor.

Před podpisem je také dohoda Atomstrojexportu s českou skupinou Atomex Group, která sdružuje výrobce průmyslových nádrží, výměníků, filtrů a potrubí. Ve sdružení jsou firmy jako Královopolská strojírna, výrobce reaktorů a tlakových nádob ZVU Potez, dodavatel ocelových konstrukcí a nádrží Baest a další.

»Dodávali bychom zařízení, která pracují v bezprostřední blízkosti reaktoru. Která čistí vzduch, vodu nebo k němu přivádějí různé technické kapaliny,« řekl Ekonomu výkonný ředitel Atomexu Jan Bartošic.

A Rusové by prý pomohli tuzemským firmám zajistit zakázky i po dostavbě Temelína. Nejen v zemích bývalého SSSR, ale například v Turecku.

Ředitel rozvoje zákaznických projektů Westinghouse Kerry Hanahan také mluví o zapojení domácího průmyslu. Hlavní výhodou americké varianty je podle něho modulární způsob stavby, který může výrazně zkrátit období budování elektrárny.

Politici uvažují i o takzvaných offsetech - tedy zakázkách s Temelínem nesouvisejících, ze kterých by ale mohly profitovat další české firmy.

»Pokud přece Česko vydá stamiliardy korun, tak se zase může v USA ptát, jestli se otevře například prostor k prodeji našich vojenských letadel L-159. V Rusku zase na to, jestli se můžeme podílet na výstavbě jejich plynovodů či ropovodů,« říká Vojíř.

Uran není plyn

Závislost na budoucích dodávkách paliva je hlavním argumentem odpůrců ruské cesty.

Ruský Tvel (patří do státem ovládané skupiny Rosatom stejně jako Atomstrojexport), který by pravděpodobně zajišťoval palivo pro nový Temelín, totiž zásobuje uranem i Dukovany a od příštího roku ho bude zavážet také do dvou současných bloků Temelína.

Co kdyby se poté Rusko rozhodlo zastavit zásobování Temelína palivem stejně jako utáhlo kohoutky při nedávné plynové krizi? Zatímco zásobníky plynu mají omezenou kapacitu a v případě přerušení dodávek má země palivo jen na několik týdnů, u uranu jsou zásoby výrazně delší, na osmnáct měsíců. V případě vynucené změny dodavatele by tak ČEZ byl schopen najít náhradníka.

Nicméně stejně by to znamenalo riziko pro zásobování země elektřinou. A vícenáklady pro ČEZ.

Pokud by nové reaktory postavila Areva, trvala by na dodávkách uranového paliva z vlastních závodů ve Francii. Riziko zastavení dodávek by tak bylo eliminováno prakticky na nulu.

Nicméně i v tomto ohledu má Rusko proti Francii jednu výhodu. A to je skladování vyhořelého paliva. Francie si ještě před stavbou svých podzemních skladů v Bure odsouhlasila, že odpad z ciziny do nich přijít nesmí. To Rusové by od nás zřejmě vyhořelé články bez problémů brali zpět.

Plus minus půl bilionu

Kolik zaplatí polostátní ČEZ za dostavbu elektrárny, není zcela jasné. V nynějším stadiu výběrového řízení se o konkrétních částkách zatím nejedná.
Rozhodně půjde o stamiliardy.

Z cen elektráren stavěných nyní v zahraničí se odhaduje, že třetí a čtvrtý blok Temelína, pro které se nyní hledá dodavatel, vyjdou na minimálně 200 miliard. K tomu je třeba připočítat opci na další až tři bloky, které chce ČEZ vybudovat v Dukovanech a dalších elektrárnách v zahraničí. A jsme na půl bilionu.

Hodně záležet bude také na tom, kdo tendr skutečně vyhraje. Velký vliv na cenu má i samotná technologie. »Zahraniční zkušenosti říkají, že první elektrárna od každého nového typu může být až o 50 procent dražší než následné bloky,« říká Radek Škoda, který přednáší fyziku jaderných reaktorů a ekonomiku jaderných elektráren na ČVUT.

Tomu odpovídají i zkušenosti Arevy, která hodnotu svého nového reaktoru EPR odhaduje na asi pět miliard eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 132 miliard korun). Jenže ve Finsku, kde ho poprvé uvádí do reálného života, už prostavěla o miliardu eur více a reaktor stále neběží.

Nicméně Francouzi díky tomu mohou nabídnout alespoň zkušenosti s reálnou stavbou. Favorizovaní Rusové nikoliv, s nabízenou novinkou, reaktorem MIR 1200, ještě nikde neuspěli.

V ostrém provozu tak zatím není žádný z reaktorů tříapůlté generace, které trojice účastníků tendru nabízí. Areva zatím kromě Finska staví ještě doma. Westinghouse je začal budovat doma v Americe a v Číně.

Státu peníze zůstanou

Investice do dostavby Temelína je největší v historii ČEZ. Hradit ji však firma plánuje ze standardních zdrojů, které využívá na investice i nyní.

»Od roku 1994 používáme k financování vlastní prostředky a půjčky nebo bondy,« říká finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Vzhledem k poměrně nízké zadluženosti má firma prostor i nadále získávat půjčky za výhodných podmínek.

Na dividendovou politiku ČEZ, a tedy i na příjmy státu by stavba neměla mít vliv. I nadále počítá polostátní energetický gigant se zachováním výplaty akcionářům ve výši 50 až 60 procent čistého zisku.

Jaký dopad by ale měla na výši zisku, lze jen odhadovat. ČEZ tvrdí, že zanedbatelný.

Investice bude naopak zásadní pro zisky ČEZ v budoucnu. Ředitel výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský v této souvislosti připomněl, že nebýt dostavby prvního a druhého bloku Temelína superziskový ČEZ by již nyní zřejmě byl v červených číslech.

I přes astronomické náklady se ale stavba jaderného zdroje podle ČEZ vyplatí. Například v Dukovanech, které stály v cenách osmdesátých let minulého století 25 miliard korun, se investice vrátila za deset let.

U nynějších dvou bloků Temelína, které po několikanásobném navýšení rozpočtu stály nakonec 98 miliard korun, to bude podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže delší doba. »Odhadujeme, že se investice vrátí zhruba v roce 2020, tedy po 20 letech provozu elektrárny,« říká.

Nynější Temelín bude v provozu zhruba čtyřicet let a polovinu své životnosti tak bude vyrábět jen za provozní náklady, které jsou u jádra výrazně nižší než například u uhelných elektráren.

Jádro místo uhlí

Elektřina z nového Temelína pokryje narůstající spotřebu proudu a nahradí také dosluhující uhelné elektrárny, pro které postupně bude docházet palivo, a to i v případě prolomení těžebních limitů.

Se zvýšením podílu jádra na energetickém mixu počítá také návrh nové energetické koncepce státu, kterou začátkem října předložil ministr průmyslu Tošovský. Proti navýšení atomu jako energetického zdroje se zatím vyslovilo jen ministerstvo životního prostředí, které se chce vydat spíše cestou úspor energie a posílení obnovitelných zdrojů.

O tom, která strana bude mít navrch, ale v podstatě nikdo nepochybuje. Svědčí o tom například výsledky průzkumu, který si v květnu minulého roku Ekonom udělal mezi poslanci. Ze 200 zastupitelů jich dostavbu Temelína podpořilo 190, proti bylo jen šest zelených a jeden sociální demokrat. Tři řeklí, že nevědí.

Tak vysoké procento podpory jako ve sněmovně sice jádro mezi veřejností nemá, přesto je Česko v Evropě na špičce. Pro dostavbu Temelína se v nejaktuálnějším průzkumu vyslovilo 77 procent populace.

Marcela Fialková, Josef Pravec, Blahoslav Hruška

Plusy a minusy zájemců o dostavbu Temelína
Atomstrojexport + Škoda JS + Gidropress (Rusko-ČR)
nabízí projekt jaderné elektrárny MIR 1200
+ Již navázal spolupráci s českými dodavateli. Součástí konsorcia je tuzemská Škoda JS, potenciální významný dodavatel jaderné části.
+ Vysoký podíl domácích dodavatelů, slíbil až 70 procent dodávek firmám v Česku.
+ Bezproblémová doprava velkých částí elektrárny z Plzně.
+ Údajně se zaručil, že nabídka ceny bude konečná. V průběhu stavby se nezvýší.
+ Zkušenosti českých jaderných odborníků s ruskou technologií fungující v Temelíně a Dukovanech.
+ Dlouholeté zkušenosti s výstavbou na rozdíl od konkurence bez významnější přestávky.
- Politický handicap - všeobecný odpor k růstu vlivu Ruska v Česku.
- Obavy ze závislosti na dodávkách ruského paliva.
- Zatím žádná realizace projektu.

Areva (Francie)
nabízí projekt EPR 1600
+ Partner z Evropské unie.
+ Nabízí moderní technologii, která již bude před výstavbou v ČR fungovat jinde ve světě.
- Příliš velký výkon nabízeného reaktoru pro potřeby Česka.
- Nenabízí možnost konečného uložení vyhořelého paliva.
- Firmě chybějí kontakty na české firmy.

Westinghouse (USA)
nabízí svůj projekt AP 1000
+ Má kontakty v ČR ze spolupráce z minulosti při dostavbě Temelína.
+ Modulární způsob výstavby dokáže ušetřit čas.
- Problémy při minulé spolupráci. Reklamace dodávek, potíže s palivem pro ruský reaktor.
- Problémy s dopravou velkých dílů ze zámoří.

Poznámka: Všechny tři firmy nabízejí elektrárny třetíapůlté generace. Ve světě je dokáží vyrobit společnosti z Japonska a Jižní Koreje.

Zdroj: Ekonom

Jaderné plány ČEZ
- Dostavba třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Spuštění v optimistické variantě v roce 2020.
- Dostavba pátého bloku v Dukovanech. Spuštění zhruba v roce 2023-2025.
- 49procentní podíl na společnosti, která chce dostavět jeden blok ve slovenských Jaslovských Bohunicích. Spuštění zřejmě v roce 2022.
- 9,8procentní podíl na konsorciu, které má dostavět třetí a čtvrtý blok v rumunské Cernevodě. Je možné, že se podíl ČEZ navýší.
- Zájem o účast na případné výstavbě jaderné elektrárny v Polsku nebo Litvě.

Zdroj: ČEZ

Jak se stavěl současný Temelín
- Investiční záměr na nový jaderný energetický zdroj byl v tehdejším Československu vydán přesně před 30 lety, v roce 1979.

- Volba později padla na jihočeskou vesnici Temelín, který dostal přednost před nedalekým Dubencem.

- Původně se počítalo se čtyřmi bloky o výkonu 1000 MW, nakonec byla zahájena stavba jen dvou z nich. Podle původních plánů měl být první blok dokončen v roce 1992, druhý o pět let později.

- Revoluční rok 1989 ale do stavby elektrárny vnesl zcela novou dimenzi. Jaderná elektrárna, především bezpečnost jejího provozu a dopady na životní prostředí, se stala věcí veřejnou a také součástí politických
diskusí.

- V 90. letech proběhla na stavbě řada mezinárodních kontrolních misí.
Mimo jiné bylo rozhodnuto o náhradě původního systému kontroly a řízení za modernější digitální, který nakonec na ruskou technologii naroubovala americká firma Westinghouse.

- Westinghouse poskytl i palivo. S ním byly ale ze začátku spojeny problémy. Po deseti letech provozu ČEZ dodavatele paliva pro Temelín příští rok vymění. Nově bude uran dodávat ruský Tvel, který po celou dobu existence zaváží palivo do Dukovan.

- O dokončení stavby atomové elektrárny a další výraznější rozvoj jaderné energetiky v zemi se dlouhodobě zasazoval především ministr průmyslu a obchodu socialistické vlády Miroslav Grégr. Vysloužil si díky tomu přezdívku »atomový dědek«. Dostavbu Temelína, kterou Grégr 21. prosince 2000 osobně spustil, tehdy provázely protesty ekologů a blokády rakouských hranic.

- Změny projektu v devadesátých letech sice zvýšily úroveň bezpečnosti, negativně se však projevily prodloužením doby výstavby. První elektřina z Temelína tak do sítě nakonec putovala až v roce 2000.

- Vloni Temelín vyrobil 12 TWh elektřiny. Kvůli potížím s prvním blokem to bylo méně, než se čekalo. Na výrobě elektřiny v ČR se tak podílel asi 16 procenty.

Zdroj: ČEZ

Podíl jaderné energie v Evropě

500 miliard korun
Až o tolik peněz se hraje v největší zakázce v dějinách Česka.

Nejméně polovinu prací na nových temelínských blocích získají tuzemské firmy.

Investice do dostavby Temelína je největší v historii firmy ČEZ.

2020
V tomto roce by měl být kompletně dostavěn »nový« Temelín.

Související