V jeho rámci by měl dvanáctičlenný tým z grantu kurdské provinční vlády, která na program vyčlenila asi milion dolarů, mapovat a hledat ložiska rud, tedy provádět prospektorskou činnost.
"Irák je bohatý na zlato, měď, olovo a zinek," vysvětluje Petr Mixa, náměstek pro geologii ČGS.
Naši experti zvítězili v tvrdé konkurenci svých kolegů z Velké Británie, Německa a Spojených států. "Máme sympatie Iráčanů a dokážeme odvést dobrou práci za dobrou cenu. Kromě toho jsou čeští geologové v Iráku činí již od šedesátých let minulého století a těší se výborné pověsti," dodává Mixa.
Právě odborníci z Československa v Iráku v roce 1965 vystřídali experty ze SSSR.
Hlavním zdrojem příjmů kurdských oblastí je dosud těžba ropy, jejíž vývoz do zahraničí byl povolen teprve letos v červnu. Na severu Iráku jsou v Kirkúku, Mosúlu a Bajdží nejvydatnější naleziště, navíc strategicky napojená na ropovod směřující do Turecka.
V omezené míře se na severu Iráku těží také fosfáty a síra. Situaci ale komplikuje zničená infrastruktura a neexistující horní zákon, který by ochránil jak ložiska, tak zájmy těžařů.

Cení se i vápno
Iráčané mají ale zájem nejen na nerostném bohatství, ale i na "obyčejných" nálezech, jako jsou ložiska vápence.
"V zemi poptávka po stavebních materiálech roste," zdůrazňuje Petr Mixa s tím, že objev takových vrstev by se právě Čechům mohl podařit. Drtivá většina z geologických koncesí, kterých kurdská vláda vydala třicet, se totiž zajímá výhradně o ložiska ropy.

Významná obchodní smlouva
Přestože ČGS funguje jako příspěvková organizace státu, dostala od kurdské vlády regulérní obchodní smlouvu. V branži je to věc spíše výjimečná: obvykle se totiž podobné průzkumy v Iráku platí z peněz rozvojové pomoci nebo Světové banky.
Pro ČGS nejde o první spolupráci s poválečným Irákem. Čeští geologové z financí kurdské vlády již čtvrtým rokem školí své kolegy z této arabské země. Mimo jiné se tu za dva týdny naučí, jak pracovat s počítačovými modely, mapovat terén nebo jak zvládat mikroskopickou analýzu.
Vedle restaurátorů ze společnosti Gema Art jsou geologové z ČGS jedinými zástupci českých společností, které na místě úspěšně působí. Letos v Iráku pracovali již jen inženýři z Prokop Engineering a UNIS, kteří tu kompletovali část zařízení pro rafinerii v Daura na předměstí Bagdádu.
Jiné firmy spolupracují pouze na dálku. Například Sigmainvest loni dodal součástky pro zavlažovací zařízení, Sellier a Bellot zase do Iráku exportoval munici pro tamější ministerstvo obrany.
S výjimkou Škody Auto, která má v Iráku dva autosalony, se velké firmy zatím v Iráku neuchytily, a to přesto, že česká vláda na podporu aktivit našich podnikatelů v zemi sužované režimem Saddáma Husajna v roce 2003 uvolnila 520 milionů korun.

Doražte, láká ministr
Investice se ale v lukrativních kontraktech nevrátila. Mimo jiné proto, že české firmy vyjednávají na dálku.
Miroslav Houska ze společnosti Gema Art, která zrekonstruovala minaret v Irbílu za 1,3 milionu dolarů, přidává ještě další důvod - politickou situaci: "Ucházíme se o další grant, ale stále čekáme, až se ustanoví nová vláda."
Irácký ministr průmyslu a nerostného bohatství Fauzí Harírí si nicméně myslí, že šancí pro Čechy je v zemi stále dost. Mezi nejnadějnější obory podle něho patří energetika, petrochemie, stavebnictví nebo zařízení nemocnic. "Pokud přijdete rychle, irácký trh pro vás může být velmi profitabilní," nabádal Harírí před dvěma týdny během své návštěvy Prahy.

Blahoslav Hruška

České firmy v Iráku
Česká geologická služba - prospekce a geologické mapování v kurdských oblastech
Gema Art - rekonstrukce minaretu Čolí v Irbílu
Prokop Engineering a UNIS - kompletace části rafinérie v Daura (ve spolupráci s Technoexportem)

S výjimkou Škody Auto se velké české firmy zatím v Iráku neuchytily.

Související