Kauza "čisté" splašky

Starosta Šumperku Zdeněk Brož chce pro město získat unijní dotaci na rozšíření kanalizační sítě a modernizaci čistírny odpadních vod. Kde se rozhodne o tom, zda ji moravské město obdrží?
Bude to v Bruselu? Ten drží ruku na unijním rozpočtu. Nebo v Praze? Tam sídlí Státní fond životního prostředí, jenž české vodohospodářské projekty unii doporučuje ke schválení.
Ani jedno, ani druhé. Ze všeho nejdříve na to v Šumperku potřebují svolení z Paříže. Bez toho se k dotaci nedostanou. Proč ta oklika?
Šumperský starosta vysvětluje, že ve městě nad Seinou sídlí francouzská společnost Ondeo, jejíž česká filiálka se v Šumperku stará o provoz vodohospodářské infrastruktury. Potrubí a čistička sice patří městu Šumperk, to je však pronajalo společnosti Ondeo.
Provozní smlouva má vypršet koncem roku 2020. Unijní dotaci v nekrácené výši ale mohou získat pouze sídla, jejichž smlouvy s provozovateli skončí nejpozději koncem roku 2015. Aby se Šumperk dostal k maximu peněz z Bruselu, musí provozní smlouvu s firmou Ondeo zkrátit o pět let.

Ano zatím ústně
"Vyjednávání trvalo půldruhého roku. Nedávno ve Francii konečně řekli ano, i když na papíře to zatím nemáme," říká Zdeněk Brož.
Upřesňuje, že Šumperk potřebuje investovat 1,5 miliardy korun, aby splnil unijní směrnici na čištění městských odpadních vod. Do zmíněné částky jsou zahrnuty i náklady na dobudování kanalizace v Zábřehu, Mohelnici a Lošticích, které se na modernizovanou čističku napojí.
Zdeněk Brož předpokládá, že nová provozní smlouva by mohla být uzavřena do dvou měsíců. Že je zkrácení o pět let na dobré cestě, potvrdil Ekonomu i Pierre-Etienne Segre, generální ředitel Ondeo Services CZ. Nebude to ale zadarmo.
"Požádáme o náhradu škody. Zkrácením smlouvy přijdeme o třináct milionů korun zisku ročně. Za pět let to dělá 65 milionů korun," naznačuje Segre představu o kompenzaci.
Firma Ondeo vybírá v Šumperku poplatky za vodné a stočné. Současně však městu platí za pronájem vodohospodářské infrastruktury. Konkrétní částku Segre neuvedl. Pouze dodal, že nájemné se obecně pohybuje na 20 až 25 procentech obratu. Ondeo v Česku ovládá šestnáct procent trhu se službami ve vodárenství a kanalizacích.

Krátké jsou výhodné
S náhradou ušlého zisku starosta počítá. Tvrdí, že i za tuto cenu bude pro Šumperk zkrácení smlouvy výhodné. Platí totiž, že čím jsou provozní smlouvy kratší, s tím vyšší unijní dotací lze počítat.
"Města, jejichž smlouvy s provozovateli skončí v roce 2015, mohou získat dotaci, která jim pokryje až 85 procent investice," vysvětluje Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu životního prostředí. Potrvá-li smlouva až do roku 2020, lze získat dotaci jen do výše 60 procent nákladů.
S třiceti procenty dotace mohou počítat žadatelé s dohodami do roku 2022. Když městu smlouva s provozovatelem skončí po roce 2022, nedostane z unijních fondů ani korunu. Kříž uvedl, že z tohoto důvodu v Česku nemůže o dotaci z unie žádat devatenáct sídel z celkových 315, které neplní unijní směrnici o čistotě městských odpadních vod a potřebují investovat do obnovy.
Mezi postiženými městy je i Praha, jíž smlouva s jiným francouzským provozovatelem, společností Veolia Voda, skončí až v roce 2028. Sama metropole například bude potřebovat na modernizaci čističky a dostavbu kanalizace odhadem až jedenáct miliard korun. Kde na to vezme, nikdo neví.

Neoblomná unie
Z operačního programu Životní prostředí může Česko na kanalizace a čističky odpadních vod v období let 2007 až 2013 teoreticky vyčerpat až 43 miliard korun.
V praxi je však využití těchto unijních peněz vázáno splněním řady podmínek. Tou hlavní je délka provozních smluv s vodárenskými společnostmi. A v tom je náš kámen úrazu.
"Evropská komise trvá na tom, že smlouvy s provozovateli mohou trvat nejvýš dvanáct let. U nás přitom existují města, která je mají uzavřeny až na 30 let, či dokonce na dobu neurčitou," uvádí Jan Kříž. Tvrdí, že kvůli dlouhým provozním smlouvám nám Evropská komise až do loňska vracela jeden vodohospodářský projekt za druhým.
Komise argumentuje tím, že dlouhé smlouvy omezují hospodářskou soutěž. Nelíbí se jí také, že řadu provozovatelů města najala bez výběrového řízení, což zpochybňuje efektivitu poskytovaných služeb. Samo znění smluv v očích Evropské komise nedává záruku, že unijní peníze budou vynaloženy účelně, tedy na zlepšení životního prostředí. Unijní podpory slouží k rozvoji veřejného sektoru, ale nesmějí být poskytnuty privátním společnostem. Byla by to nedovolená podpora, vysvětlil Kříž.
"Provozovatelé ve smlouvách neuvádějí žádné závazky, a když ano, pak jen obecně," doplnil Kříž. Jinak řečeno, Evropská komise má obavy, aby peníze z veřejných zdrojů nakonec neskončily v kapsách soukromých firem k jejich bezdůvodnému obohacení. Ceny za vodné a stočné totiž nejsou řádně ekonomicky podložené. Údaje ministerstva zemědělství to potvrzují.

Doma nesmí, jinde ano
Ve Francii omezuje délku provozních smluv zákon. "Můžeme je uzavřít maximálně na dvanáct let," řekl Pierre-Etienne Segre z Ondeo Services CZ.
V Česku tato firma uzavřela smlouvy na podstatně delší dobu. Například v Ostravě vyprší v roce 2024. "Když jsme vstupovali na český trh, vaše země ještě nebyla členem unie," namítá Segre.
Hájí se tím, že Ondeo řádně koupilo akcie vodárenských společností od Fondu národního majetku. Investovalo peníze v době, kdy v Česku žádná pravidla neexistovala a trh byl zcela liberální. "Smlouvy jsme podepisovali v dobré víře podle tehdy platných pravidel," trvá na svém Segre.
Akcie vodárenských společností ochotně prodávala zahraničním firmám i sama města. Kdyby teď firma Ondeo přišla o zákazníky, jsou jí podíly ve vodohospodářských firmách k ničemu. Protože se chce na trhu dlouhodobě udržet, je ochotná ke kompromisům. Hodlá si ale svoji vstřícnost pojistit.

Dovětek pojistkou
Připravovaná smlouva se Šumperkem obsahuje zajímavý dovětek. Kdyby město dotaci nedostalo, nová dohoda automaticky pozbývá platnost a vztahy s firmou Ondeo se nadále řídí tou původní, která končí rokem 2020. "Smlouva bude mít odkladný účinek," vysvětluje Segre.
O jejím možném zkrácení jedná Ondeo také s Ostravou. "V tomto případě však bude navrhovaným termínem nikoli rok 2015, ale až rok 2020. Ostravě by to umožnilo dosáhnout na 60 procent dotace," ujišťuje Segre. Severomoravské krajské město potřebuje investovat do čistoty vod a kanalizace takřka dvě miliardy korun.
K případu Brna, které potřebuje na modernizaci čističky 1,5 miliardy korun, se Pierre-Etienne Segre nevyjádřil. Uvedl pouze, že v jihomoravské metropoli Ondeo v minulosti investovalo vlastní zdroje do předchozí modernizace čističky a také ručí za úvěr, který si město na tuto akci vzalo u Evropské investiční banky.

Podivná náhoda
Pierre-Etienne Segre ujišťuje, že při vstupu na český trh vůbec nemohli předpokládat budoucí členství ČR v EU.
"Zvláštní je, že řada provozních smluv byla uzavřena v průběhu května 2004, tedy těsně po našem vstupu do EU, a to bez výběrového řízení na doby přesahující dvanáct let," prohlašuje Jan Kříž z ministerstva životního prostředí. Chybějící peníze bude muset dát stát a ten si je bude muset půjčit. Odstupující ministr zemědělství Petr Gandalovič prosazuje úvěr od Evropské investiční banky ve výši devíti miliard korun, aby "problematická" sídla mohla dokončit kanalizaci a modernizovat čističky.

Včera bylo pozdě
Před vstupem do EU se Česko zavázalo, že do konce roku 2010 splní unijní směrnici o čištění městských odpadních vod ve všech městech nad dva tisíce obyvatel. Zbývá půldruhého roku, ale závazek je splněný jen napůl.
"Podmínky unijní směrnice v současnosti splňuje pouze 321 sídel z celkových 636," upřesnil Jan Kříž. Ale ne za všechno mohou dlouhé provozní smlouvy. Někde je na vině i nečinnost městských radních. V 60 sídlech ještě vůbec nezačali pracovat. Když Česko závazek nesplní, dá ho Evropská komise k Evropskému soudnímu dvoru a ten republice vyměří pokutu.
Odstupující ministr zemědělství Petr Gandalovič to tak černě nevidí. Má zato, že se unie spokojí s rozestavěnými projekty a nebude trvat na tom, aby už byly hotové a zkolaudované.
Součástí českého závazku před vstupem do unie bylo i dobudování kanalizace. Na tu musí být koncem roku 2010 napojeno 85 procent obyvatel. Napojeno jich je však zatím jen 80,8 procenta.
Kanalizace je drahá. Ministerstvo zemědělství spočítalo, že připojení jednoho občana na kanalizační síť vyjde až na sto tisíc korun. Je to tím, že kanalizace chybí zejména v sídlech s rozptýlenou zástavbou s malým počtem obyvatel. Náklady na položení sítě jsou stejné, ať se na ni napojí panelák nebo rodinný domek.
Konkrétní představu o ceně kanalizačních sítí nabízí Státní fond životního prostředí. Fond schválil na Moravě projekty na výstavbu 1529 kilometrů kanalizace, přičemž náklady na ni mají dosáhnout 17,8 miliardy korun. Metr kanalizace tak v průměru vyjde na 11 640 korun.

Zbytečný spěch?
Profesní sdružení provozovatelů vodovodů a kanalizací SOVAK považuje český závazek za ukvapený. Jeho předsedkyně Miloslava Melounová tvrdí, že naši vyjednavači byli před vstupem do unie málo aktivní. Slovensko údajně pro splnění unijní směrnice vyjednalo odklad až do roku 2015. Mluvčí ministerstva životního prostředí SR Jana Kaplanová to potvrzuje.
"Slovenské aglomerace nad dva tisíce obyvatel musejí dosáhnout souladu s unijní směrnicí do konce roku 2015," uvedla Kaplanová pro Ekonom.
Naši bývalí krajané, jak vyplývá z údajů ministerstva životního prostředí SR, mají na kanalizaci dosud napojeno 58,2 procenta obyvatel. Na kanalizační síť i čističku současně je přitom napojeno 19,6 procenta sídel. V Česku je to 50,47 procenta.
Slovensko vyjednalo pozdější termín, ale z pohledu kvality životního prostředí to není žádná výhra. Když se budou splašky čistit, místo aby tekly rovnou do řek a potoků, přírodě to jedině prospěje.
Jan Kříž z českého ministerstva životního prostředí navíc tvrdí, že měkčí termín pro Slovensko současně znamená méně peněz z unijních fondů. Rozhodně se nebojí, že Česko kvůli dlouhým provozním smlouvám o část dotací z Bruselu přijde. Tvrdí, že si peníze mezi sebou rozdělí obce pod dva tisíce obyvatel, které jsou v předkládání projektů velmi aktivní.
Z unií přidělených dotací ve výši 43 miliard korun už byly Státním fondem životního prostředí schváleny projekty za 20,4 miliardy korun. Mluvčí fondu Lenka Brandtová říká, že peníze uvolňují městům postupně na základě předkládaných faktur.

Alice Olbrichová

43 miliard korun
z unijních fondů může Česko vyčerpat v letech 2007 až 2013 na kanalizace a čističky.