Krasnaja biznes armija

Naše republika se stala oblíbenou destinací pro byznys, za nímž stojí Rusové. Podniká tu poslanec celostátní dumy, ale také zastupitel oblastní dumy z Kurganské oblasti a jeden z ruských oligarchů.
Investoři ze zemí bývalého Sovětského svazu se v Česku dlouhodobě zajímají o reality, energetiku a strojírenství.
Dříve politici neváhali ruské obchodní partnery, kteří by vlastnili české strategické firmy, označovat za bezpečnostní riziko. V listopadu loňského roku premiér Mirek Topolánek týdeníku Ekonom v souvislosti s privatizací letiště a ČSA však řekl: "Můžeme mít jisté problémy s Ruskem. Politické nebo bezpečnostní. Ale v žádném případě nemáme zájem na oslabení obchodních vazeb."
Nicméně ministr Michael Kocáb, jehož proslavil odsun ruských vojsk z Československa, pro týdeník Ekonom uvedl, že s ohledem na nedávnou plynovou krizi považuje další propojení s Ruskem za riskantní. A tak z toho důvodu nedoporučuje prodej ČSA ruským aerolinkám.

Zlaté stránky v azbuce
Signály o růstu ruské podnikatelské komunity v Česku potvrzují například i údaje o počtu přistěhovalců. Ty uvádějí, že od loňského roku se v České republice dlouhodobě zdržuje nebo v ní má trvalý pobyt 27 tisíc Rusů, tedy o čtyři tisíce více než o rok dřív.
A právě jim je určen projekt "zlatých stránek" ruského byznysu, jehož čtvrté vydání se právě v těchto dnech dokončuje s novým vydavatelem - společností PR Aspekt, za níž ostatně rovněž stojí investoři z bývalého Sovětského svazu.
"Smyslem je dát dohromady seznam firem, hotelů či restaurací, kde hned uslyší ruštinu," popisuje šéfka projektu, novinářka Natalia Sudlianková.
I tento telefonní seznam dokládá, jak se ruský byznys v Česku rozrůstá. "Vloni měl seznam jen 48 stran, letos to je bezmála dvakrát tolik, přesněji 86. A jsou v něm už stovky firem," tvrdí Sudlianková.
"Proč sem přicházejí? Oni se stěhují do celé Evropy. Například v Německu je ruská komunita několikanásobně větší. Často chtějí odejít z Ruska, protože je tam podnikatelské prostředí mnohem tvrdší. Konkurence mladých a dravých je veliká. Vydělají peníze a pak už toho mají dost, ale je jim třeba teprve čtyřicet, takže chtějí ještě něco dělat. Ale v poklidnějším tempu," vysvětluje Sudlianková.

Létání je baví
V hledáčku Rusů se ocitl letecký byznys. Aeroflot hodlá naplnit všechny podmínky českého vládního tendru na prodej ČSA. Zejména tu, že aerolinky musejí zůstat národním dopravcem. To znamená, že Aeroflot smí získat 49procentní podíl a zbytek budou držet čeští investoři.
"ČSA zůstanou samostatnou jednotkou s vlastním byznysplánem. Budeme jen využívat synergií," dušuje se šéf komunikace ruských aerolinií Lev Košljakov. Jen co česká vláda začala mluvit o privatizaci pražského letiště v Ruzyni, zaznělo z úst ruských politiků, že ruská firma rozhodně projeví zájem. Spekulovalo se přitom opět o Aeroflotu, v němž ruský stát drží nadpoloviční většinu akcií.
Podle informací týdeníku Ekonom však největší ruská letecká společnost do připravovaného tendru na Letiště Praha jít nehodlá, ostatně není zvykem, aby se aerolinky staraly o rozvoj letiště. "Naším největším investičním projektem je privatizace ČSA," uvedl Košljakov.
V leteckém průmyslu a cestovním ruchu se pohybuje i další společnost, která má za sebou ruský kapitál. Jde o firmu Asiana podnikatele Alexeje Litvina. Ta provozuje portál Letuška.cz, a patří díky tomu k největším cestovním agenturám v České republice.

Podnikající poslanci
Ať už to při privatizaci pražského letiště dopadne jakkoliv, ruský kapitál už jedno české, respektive moravské, ve vlastnictví má. Jde o letiště v Kunovicích na Zlínsku. To spolu s někdejší společností LET patří firmě Aircraft Industries zaměřené na výrobu malých dopravních letadel.
Loni v červnu do ní vstoupila ruská firma Ural Mining and Matellurgical Company (UMMC) a ovládla 51 procent základního kapitálu.
Předcházející stoprocentní vlastník, firma Pamco, jejímž majitelem je zbrojař Pavel Musela (o němž je známo, že udržoval vřelé vztahy s expremiérem Stanislavem Grossem), má nyní "jen" 49 procent akcií. Musela ale dál zůstává šéfem představenstva kunovické firmy.
Ruskou stranu v představenstvu reprezentuje především Vladimir Kolotuškin. Jde o klíčového manažera hornicko-hutnicko-strojírenského holdingu UMCC zahrnujícího přes 30 podniků a zaměstnávajícího kolem 100 tisíc lidí.
Kolotuškin s bydlištěm v Šadrinsku na západní Sibiři je generálním ředitelem dvou strojírenských podniků - Shadrinsk Plant of Automobile Units a Orengburg Radiator. Také je výrazně politicky aktivní. Jako člen Putinovy strany Jednotné Rusko zasedá v oblastní dumě Kurganské oblasti (působí tam jako předseda výboru pro ekonomickou politiku).
Kolotuškinem a Muselou vedená kunovická firma Aircraft Industries má smělé plány nejen se svými letadly, ale i s letištěm. Dalšímu rozvoji moravského vzdušného přístavu by mohlo například napomoci odkoupení zhruba desetihektarového areálu místních mrazíren, o což údajně podnikatelé usilují. Vzniklo by tak zázemí pro cargo.
Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů by se Rusové skrze Aircraft Industries chtěli také zapojit do privatizace již zmíněného pražského ruzyňské letiště.

V Česku je i oligarcha
Kolotuškin ostatně není jediným politicky činným podnikatelem, který má své zájmy v Česku. Jeho kolega ze strany a poslanec celostátní Dumy Vladimir Golovňov podniká v oblasti osobních ochranných pracovních prostředků.
V Rusku šéfuje asociaci Vostok-Servis, která je tamním lídrem v tomto oboru. A ta si v Česku pořídila velkoobchodní firmu Červa Export Import, jež dnes patří mezi přední prodejce ochranných pomůcek v celé střední a východní Evropě.
Prominentů z řad ruských podnikatelů působí v Česku více. Společnost Sistronics TS, dřívější Strom telecom, totiž vlastní ruský koncern AFK Sistema. Ta patří jednomu z Kremlu nejvěrnějších oligarchů Vladimiru Jevtušenkovi.
Ten se svým jměním, odhadovaným na deset miliard dolarů, patří do první stovky žebříčku nejbohatších lidí světa sestavovaného časopisem Forbes.
Pod křídla jeho holdingu patří na dvě stovky firem a jejich zaměření se pohybuje od mikročipů až po hračky.

Čečeni u letiště
V blízkosti pražského ruzyňského letiště má velké plány i firma AZA Trade s majetkovými kořeny až v Čečensku. Přichází s projektem Prague Airport Park v blízkosti terminálu JIH.
Ten je rozdělen na několik etap.
V první fázi mají vzniknout dvě administrativní budovy a hotel s kongresovým centrem. V druhém sledu se zde počítá s výstavbou dalších 21 objektů - například vědeckotechnické centrum, wellness, autosalon, skladové a výrobní areály.
AZA Trade má k dispozici 16 hektarů pozemků. Podle vyjádření zástupců firmy pro deník E15 by měly následovat i další dvě etapy na přilehlých pěti hektarech, které však patří letišti a pražskému magistrátu. "S majiteli pozemků jsme spolupracovali na celkové přípravě projektu," uvedl projektový manažer AZA Trade Filip Tůma.
Za firmou AZA Trade, která ještě v minulém roce usilovala i o pozici strategického partnera pardubického civilního letiště, stojí původem čečenská miliardářská rodina Bažajevových.
Jak lze na internetu vystopovat, její aktivity v Rusku, Kazachstánu a dalších postsovětských regionech jsou spjaty s těžbou ropy a s obřími firmami West Siberian Resources a Oil Company Alliance, nedávno propojenými.
Týdeník Ekonom již loni v březnu uvedl, že Mavlit Bažajev (Bazhaev), spolumajitel AZA Trade, je i jediným majitelem firmy Vimbau, která za 880 milionů odkoupila v Praze-Libuši od správce konkurzní podstaty rozsáhlý, zhruba dvacetihektarový areál po zkrachovalé společnosti Vodní stavby.
Firma AZA Trade, ovládaná ropnými magnáty Bažajevovými, předpokládá, že o kupce či nájemce nebudou mít v Ruzyni nouzi. Připravované rozšíření pražského letiště prý totiž vyvolá požadavky na nové kancelářské a obslužné prostory.

Strojírenské realitky
V celku rozsáhlý realitní byznys v Česku provozuje také strojírenský holding OMZ (Spojené strojírenské závody). OMZ je v Česku známá především tím, že koupila plzeňské strojírny a kovárny Škoda Steel, které následně byly přejmenovány na Pilsen Steel. Zároveň také ovládá společnost Škoda Jaderné strojírenství.
OMZ investovala od roku 2004 do plzeňských hutí a kováren stovky milionů korun. Pilsen Steel s 1050 lidmi zdvojnásobil tržby a dostal se ze ztrát do vysokých zisků. Předloni prodal zboží za 5,42 miliardy korun a hrubý zisk činil 970 milionů korun.
Vloni v létě se objevily spekulace, že OMZ hodlá plzeňské továrny prodat. A to až za čtyři miliardy korun. Jako kupec byl nejčastěji jmenován další ruský gigant - společnost Mečel. Obchod, který měl být uzavřen do konce loňského roku, však zatím neproběhl.
Hned na počátku, když OMZ do Škoda Steel vstupovala, se ze společnosti oddělil podnik Middle Estates, což je realitní kancelář sídlící v Praze. Na tu jsou napojeny další realitní kanceláře - například Pilsen Estates.
Proč podniká strojírenský holding v realitách? "Za OMZ stojí Gazprombank, která původně vyrostla z Gazpromu, nicméně sice nyní spolu dělají byznys, ale nejsou propojeni," uvedl již dříve citovaný zdroj z ruského podnikatelského prostředí.
V Plzni patří Rusům nejen Škoda JS a Pilsen Steel, ale také další strojírenská Škoda Machinery Tool. Patří firmě StankoImpex Group.

Oceláři odpočívají
Velkou investici uskutečnila v Česku rovněž těžební a ocelářská společnost Evraz spoluvlastněná miliardářem Romanem Abramovičem. Za více než sedm miliard korun získala do té doby státem ovládané Vítkovice Steel, které vyrábějí ocel a válcované plechy.
Stejně jako u OMZ se počátkem roku začalo spekulovat, že se ruský Evraz své české dcery Evraz Vítkovice Steel (EVS) chce nyní zbavit. Evraz informace nekomentoval, přímo je však nevyvrátil.
EVS je třetím největším hutním podnikem v Česku. Předloni vykázal rekordní zisk před zdaněním 3,183 miliardy korun po předchozích 3,1 miliardy. Celosvětová poptávka po ocelárenských výrobcích nyní klesá a firma se začala již loni na menší zakázky připravovat. Propustila asi desetinu lidí - tedy 160 zaměstnanců. Nyní navíc v jednom z provozů firmy probíhá dvoutýdenní odstávka a na 170 zaměstnanců buď čerpá dovolenou na zotavenou, nebo pobírá 80 procent mzdy.

Benzinový nálet
Česko se stalo také cílem expanze jednoho z nejtradičnějších ruských odvětví - ropného průmyslu. Ropný gigant Lukoil v roce 2007 koupil síť 44 čerpacích stanic JET a zároveň vyhlásil ambiciózní cíl získat deset procent českého trhu pohonných hmot.
Firma vedená prezidentem Vagitem Alekperovem také nezastírá, že by ráda pronikla i do českých rafinerií. Kromě toho - abychom se opět vrátili k létání - získal Lukoil předloni lukrativní zakázku na dodávky leteckého paliva pro Letiště Praha, na což navázala loňská zakázka pro České aerolinie.
V souvislosti s ambiciózními cíli Lukoilu se loni spekulovalo, že by se jeho další "obětí" mohla stát síť Robin Oil nebo Pap Oil. Právě druhá jmenovaná se do "kuloárních řečí" dostala na podzim ještě jednou. A opět měl být zájemcem o koupi ruský kapitál. Síť 140 benzinek Pap Oilu by měl koupit fond Phaeton ze Sankt Petěrburgu.
Phaeton je holding z ruského severozápadu, jehož dceřiné firmě Phaeton Aero patří v oblasti Sankt Petěrburgu 50 pump. Holding působí v řadě dalších odvětví.
Cena za české pumpy měla být okolo čtyř miliard korun a Phaeton údajně již oslovoval provozovatele jiných čerpacích stanic, zda by některé pumpy Pap Oilu nechtěli odkoupit. Zda ovšem obchod, který měl být uzavřen v řádu měsíců, proběhne, není dosud zřejmé.

Dostavba Temelína
Spolupráci se společnostmi s ruským kapitálem se nevyhnul ani český energetický gigant ČEZ. Do Česka v roce 2007 přišla dceřiná společnost ruského holdingu NPO IEM. Později se osamostatnila a je na původní matce zcela nezávislá.
NPO InterElektroMontage, která se zabývá oblastí projekčních a montážních prací i inženýrsko-dodavatelských činností v energetice, tak nejen dodala svůj první projekt společnosti ČEZ Distribuce, ale zároveň dodává své služby zpět do Ruska.
Ostatně u společnosti ČEZ se také spekuluje, a to o ruském zájmu o jadernou elektrárnu Temelín. Podle těchto "kuloárních zpráv" by se totiž ruské firmy měly podílet na dostavbě Temelína, pokud se podaří jeho rozšíření prosadit.
Nicméně využití ruských firem je v zásadě nasnadě - Temelín byl postaven na ruských technologiích, takže by šlo o logický krok. "Kromě toho, pokud chce ČEZ uspět při nákupu podílu ve společnosti Kaliningrad AES, která by měla do roku 2016 spustit novou jadernou elektrárnu se dvěma reaktory, bude muset zase pustit něco Rusům," spekuluje zdroj z blízkosti ruských podnikatelů.

Raději bez pomoci
Ruské investory můžeme nalézt i v řadě menších firem. Například dopravní společnosti ČSAD Semily, Severočeská dopravní (obě firmy již fúzovaly) a ČSAD Jablonec nad Nisou jsou dnes vlastnicky napojeny na ruského podnikatele Vladimira Zubkova. Zástupci ruského investora loni vyhlásili ambiciózní záměr dostat se mezi čtyři největší dopravce v Česku.
O Rusech se hovoří třeba i v Lochovicích na Berounsku v souvislosti s místní papírnou Korona vyrábějící a vyvážející kancelářské pořadače. Dohledat skutečné majitele je ale složité.
Ačkoliv za firmou lze vystopovat jistého Vladimira Žukova, o němž i zaměstnanci říkají, že mu podnik patří, oficiální vlastnické nitky vedou do Maďarska a na ostrov Man.
Ruský kapitál do České republiky putuje raději převážně po vlastní ose než za přispění organizací, které mají investice do země přilákat. CzechInvest tak eviduje za celou dobu pouze jedinou ruskou investici. A investor není z nejsdílnějších. Zveřejnil jen, že projekt se uskuteční ve Středočeském kraji.
Jméno nebo výši investice tajemní Rusové nesdělili.
Další společnosti do České republiky vstupují skrytě přes Maltu, Kypr nebo Nizozemsko, či dokonce přes britské Panenské ostrovy. "Není to tím, že by se za svůj původ styděly. Jde z valné většiny o daňové důvody," dodává zdroj z ruského podnikatelského prostředí.

Karlovy Vary už netáhnou
Klíčovou součástí ruského a také ukrajinského podnikání v Česku jsou reality.
Ruský podnikatel Maxim Stěpaněnko působí v Praze v oblasti nemovitostí už patnáct let (pobočku má také v Moskvě). Specializuje se na ruskou klientelu, pro niž hledá vhodné nemovitosti v českém hlavním městě a jeho okolí.
Jak majitel firmy EU-REAL říká, v poslední době zaznamenává ze strany Rusů pokles poptávky po nemovitostech vhodných pro podnikání. Ruští zákazníci nemají v důsledku krize peníze ani na dokončení projektů v rodné zemi, proto se do zahraničí nehrnou. Oproti tomu prý trvá zájem o nákup bytů v Praze a v okresech Praha-západ i Praha-východ.
Poptávka se přitom přesunuje od bytů k rodinným domům. Zvláště ceněné jsou pro ruskou klientelu vily z předválečného období a nové luxusní objekty. Poptávány jsou také dobře zachovalé nebo rekonstruované činžovní domy, ale bez nájemníků.
Rusové už tolik nestojí o Karlovy Vary, lokalitu, kterou dříve vyhledávali. Stěpaněnko tvrdí, že západočeská lázeňská metropole svůj potenciál ve vztahu k ruské klientele už patrně vyčerpala. "Rusové hledají byty v centru města, a těch se tam nedostává," vysvětluje Stěpaněnko. To potvrzuje i majitel karlovarské realitní kanceláře Ivan Žikeš. "Zájem Rusů o Karlovy Vary se zlomil zhruba před rokem," uvádí.

Satelit Trnová
"Byli jste v Trnové? Tam je to samý Rus. Já to dobře vím, my jsme tam dělali inženýrské sítě," říká bagrista jedné ze stavebních firem působících v okrese Praha-západ. Jak se posléze ukáže, nepřehání.
Ne že by v malé, ale rychle a dynamicky se rozrůstající obci u televizního vysílače Cukrák nikdo jiný nežil, ale komunita občanů pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu dnes tvoří významnou část místní populace. Stali se tak například sousedy českého exministra financí Ivana Pilipa, který v Trnové zakoupil a zrekonstruoval zámeček.
Každopádně v nových domech dominují rodilí Rusové, Ukrajinci a Moldavané. Velmi zřetelné je zastoupení ruského kapitálu i ve vlastnictví již rozparcelovaných pozemků, kde se výstavba teprve připravuje.
Týdeník Ekonom takových parcel (většina o velikosti 1000 až 1500 m²) v okolí Trnové napočítal asi 250, přičemž více než polovina patří ruským subjektům. Jejich vlastníky však až na výjimky nejsou fyzické osoby, ale různé firmy, každá z nich většinou ovládaná příslušníky jedné ruské, popřípadě ukrajinské rodiny.
Nalezneme zde například společnosti HGF Development, Sovjen, Brustima, Fianketto, Revers-Impeks Real Estate, Arshkar, Fontana Development, Junes, Aktion Invest, J-Laktio, Jurga, Goodfire, Rizonte, Tvinex, Dent Consult, Lidom, Accord Trade, GB Invest, Gorna, Trnova 89, Asýlie, Trnova Plus. Trvalé bydliště majitelů a členů firemních orgánů: Moskva, Kyjev, Ufa, Samara, Jekatěrinburg, Čeljabinsk, Saratov a další.

Přes Maltu a Kypr
V Trnové si nelze nepovšimnout vazeb mezi těmito ruskojazyčnými firmami a také toho, že některé jsou patrně vlastněny Rusy nepřímo, skrze zahraniční společnosti.
Týká se to zejména firem, v jejichž orgánech jsou zapsány Mikhail Kindler a Natalia Kindlerová (Mikhail jako předchozí trvalé bydliště neuvádí Rusko, ale stát Izrael). Kindlerovy nalezneme za firmami, které v Trnové vlastní asi nejvíce nemovitostí. Jako majitelé společností s nimi spjatých jsou však v obchodním rejstříku uváděny subjekty se sídlem na Maltě a na Kypru. Takže de iure jde vlastně o kapitál pocházející z Evropské unie.
S poměrně vysokým podílem občanů ruské národnosti se ale vyrovnal starosta obce Trnová Dušan Beneš. "Ano, je pravda, že tady po roce 2002 koupili hodně pozemků, ale my s nimi absolutně žádné problémy nemáme. Kdykoliv jsme s nimi měli nějaká jednání, tak to vždy bylo naprosto korektní," nemůže si vynachválit.
Na otázky, zda už nemají Rusové své lidi v zastupitelstvu a zda se nebojí, že jednou obec zcela ovládnou, však reaguje poněkud podrážděně. "Co je to za pitomou otázku? Kdybyste si přečetli zákon o obcích, tak přece musíte vědět, že člen zastupitelstva musí mít také české občanství," diví se Beneš údajně nekvalifikovanému dotazu.
Jako by získání občanství mělo být pro lidi, kteří už mají v Česku trvalý pobyt, nějakým neřešitelným problémem.

Školky i gymnázium
Novým ruským "územím" je pražské sídliště Hůrka. Že je tam vyšší koncentrace ruskojazyčného obyvatelstva, je patrné na první pohled. Obchod Kalinka nebo kadeřnictví Nastasja jen tak na běžném českém sídlišti nenajdete.
"Rusové nemají potřebu sdružovat se v nějakých ghettech, ale je to dáno tím, že jsou aktivní v realitním byznysu. Jenže ten je v tomto případě dost jednosměrný. Češi přes ruskou realitku klidně prodají dům, ale nakupovat tam nechtějí. Ruský přízvuk je odrazuje," vysvětluje zdroj blízký ruským podnikatelům.
"A ruské realitní kanceláře mají také lepší kontakty do Ruska. Takže když mají celý developerský projekt, který prodávají, tak jej zas koupí od nich Rusové, a proto pak vznikají takovéto enklávy," dodává.
Že se tu Rusové usazují stále více, dokazuje i fakt, že v Praze již fungují, například na Vinohradech či v Praze 5, ruské mateřské školy. Licenci ministerstva školství dostalo také 1. Slovanské soukromé gymnázium, kde v loňském roce odmaturovali první absolventi. Nabízí jak český studijní program, tak ruský.

Jiří Pšenička
Adam Junek
Petr Němec
Josef Pravec

(Viz názory & komentáře a rovněž.)

Výběr ruských investic v Evropě
Francie
- Alexander Pugačev se uchází o deník France Soir.
- Russian Wine Trust a KiN investují do francouzských vinic.

Maďarsko
- Majitelem aerolinek Malév by se měla v nejbližší době stát státní banka Vněšekonombank, respektive její strategický partner Aeroflot.

Velká Británie
- Noviny Evening Standard vlastní Alexander Lebeděv, má zájem i o krachující televizi ITV.
- Roman Abramovič je majitelem klubu Chelsea FC.

Itálie
- Gazprom hodlá postavit s italským Enelem plynovod Blue Stream propojující turecké a ruské pobřeží Černého moře.
- Ve hře je i společná investiční banka.

Španělsko
- V zemi působí investiční skupina Alor, mimo jiné skupuje přímořské nemovitosti.
- Lukoil má zájem o třetinový podíl v ropné společnosti Repsol.

Belgie
- Lukoil koupil síť čerpacích stanic JET společnosti ConocoPhilips.

Německo
- Státní banka Vněštorg drží pětiprocentní podíl v německo-francouzsko-španělském koncernu EADS, výrobci letounů Airbus. - Gazprom je akcionářem chemičky BASF a sponzorem prvoligového fotbalového týmu Schalke 04.
- Sistema se opakovaně pokoušela o získání podílu v Deutsche Telekom.

Nizozemsko
- Gazprom společně s nizozemskou Gasunií a německými společnostmi Wintershall a E.ON založil Nord Stream. Ten by měl vybudovat podmořský plynovod spojující Rusko s Německem.

Srbsko
- Gazprom má většinový podíl ve státním energetickém monopolu NIS.

Island
- Ruská vláda nabídla čtyři miliardy eur na pomoc krachujícím islandským bankám.

(bh)

Ruské investice v Česku
- České aerolinie
Zájem o privatizovanou firmu projevil Aeroflot.
- Asiana 
Firmu vlastnící server Letuška.cz ovládá Alexej Litvin s manželkou Šárkou.
- Aircraft Industries 
Holding UMMC vlastní 51 procent akcií v někdejším Letu Kunovice.
- Červa Export Import 
Majitelem firmy nabízející pracovní oděvy je ruská asociace podniků textilního a lehkého průmyslu Vostok-Servis.
- Sitronics TS 
Majitelem pražské telekomunikační firmy (někdejší Strom telecom) je AFK Sistema.
- AZA Trade 
Firmu s developerským projektem u ruzyňského letiště ovládá rodina Bažajevových.
- Pilsen Steel 
Plzeňskou metalurgickou a strojírenskou firmu ovládá koncern OMZ.
- Škoda JS 
Plzeňskou firmu produkující zařízení pro jadernou energetiku ovládá koncern OMZ.
- Cheteng Engineering 
Majitelem brněnské inženýrské firmy a s ní provázané firmy Techeng CZ je koncern OMZ.
- Škoda Machine Tool 
Za plzeňskou strojírenskou firmou je ruský StankoImpex Group.
- Strabag 
Podíl v české stavební firmě zprostředkovaně přes mateřskou rakouskou společnost drží nejbohatší Rus Oleg Děripaska a jeho holding Bazovyj Element.
- Evraz Vítkovice Steel 
Hutnickou firmu ovládá koncern Evraz.
- Lukoil 
Českou síť 44 benzinek ovládá ropný Lukoil.
- Pap Oil 
Koupi 140 benzinek ohlásil holding Phaeton.
- NPO InterElektroMontage 
Pražská firma zaměřená na projekční a montážní práce v oblasti energetiky je součástí ruského holdingu IEM.
- ČSAD Semily 
Dopravní firmu společně s ČSAD Jablonec nad Nisou a s někdejší Severočeskou dopravní ovládá Vladimir Zubkov.
- Korona Lochovice 
Středočeskou papírnu podle neoficiálních informací ovládá Vladimir Žukov.
- Bristol Group 
Síť hotelů ovládá Boris Kočerov.
- Imperial 
Podíl v karlovarské lázeňské a hotelové společnosti má Alexander Rebjonok.

(jpš)

Největší ruská letecká společnost Aeroflot do tendru na Letiště Praha jít nehodlá.

Velké plány v blízkosti pražského ruzyňského letiště má firma AZA Trade s majetkovými kořeny v Čečensku.

Nelze si nepovšimnout vazeb mezi ruskojazyčnými firmami v Trnové a také toho, že některé jsou patrně vlastněny Rusy nepřímo, skrze zahraniční společnosti.

Využití ruských firem při dostavbě Temelína je nasnadě. Vznikl na ruských technologiích.

Rusové, Ukrajinci a Moldavané se stali v Trnové sousedy exministra financí Ivana Pilipa.

Zahraničně-politické aspirace Moskvy - II.část