Z nejhoršího jsme uvnitř

Hledá se lék na krizi. Zn.: rychle, levně, efektivně. Podobný inzerát by si během posledních měsíců možná rády daly vlády mnoha zemí včetně té naší. Hlavně by ale přivítaly, kdyby se jim na něj někdo ozval... Zatím čekají. Marně. A pomoci si musejí samy. Přesto několik receptů, jak vyřešit "nejhorší finanční krizi od Velké deprese" - jak ji označil například známý investor George Soros -, pro svět i Česko vypsali lékaři-ekonomové i politici již několik. Jsou ale reálné? Dokážou "spasit svět"? A mají vůbec smysl?

Za vším hledej Ameriku
Největší ekonomika světa je podle oficiálního hodnocení v recesi už od konce roku 2007. V té době se na její kondici začaly výrazně projevovat potíže hypotečního a úvěrového trhu. Loni v září se krize prudce prohloubila. Poté už následoval hluboký ekonomický pád, který zasáhl prakticky všechna odvětví hospodářství. Údaje za poslední čtvrtletí minulého roku již naplno prozradily celkový rozsah současné krize. Americký HDP propadl meziročně o 3,8 procenta, a to je nejhorší výkon za více než čtvrt století.
Pro nového prezidenta je to jedinečná příležitost ukázat, že umí plnit své předvolební sliby. Prozatím demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila plán ve výši 819 miliard dolarů, který má pomocí veřejných výdajů nastartovat hospodářství a vytvořit až čtyři miliony pracovních míst.
Senát, kde mají většinu republikáni, bude o návrhu jednat zřejmě tento týden.
"Nemáme ani chvíli nazbyt," tlačil na urychlené přijetí zákona ve sněmovně Barack Obama. Demokrat David Obey dramaticky dodal, že zdržení zákona by mohlo způsobit, že bez práce se ocitne dalších sto tisíc i více Američanů.

Německé rekordy
Záměry na podporu domácích ekonomik se předhánějí ve zvyšování veřejných výdajů, snižování daní, podpoře některých ohrožených odvětví a krocích v sociální oblasti.
Rekordně obsáhlý balíček na podporu německé ekonomiky schválila třeba minulý týden vláda kancléřky Angely Merkelové. A to i přesto, že ona sama se původně stavěla k podobným plánům a návrhům velmi neochotně. Nakonec dosahuje dvouletá záchrana částky 50 miliard eur. Jde o rekordní pomoc v poválečném Německu a kvůli těmto penězům se prohloubí letošní deficit veřejných financí.
Není to přitom poprvé, kdy Německo do oživení hospodářství "investovalo". Už loni na podzim Berlín na podporu bankovního systému vyčlenil 31 miliard eur, skutečně nových peněz ale v balíku příliš nebylo, protože Německo se původně zdráhalo uvolnit na výdaje rozsáhlé sumy a kladlo důraz na zdravé veřejné finance. Sociálnědemokratický ministr financí Peer Steinbrück dokonce ještě nedávno označoval ambiciózní kroky na záchranu ekonomiky typu opatření Baracka Obamy a Nicolase Sarkozyho za "tupé". Obava z recese však nakonec přece jen zvítězila.
Postupně i ostatní evropské země chrlí jeden záchranný plán za druhým. Rakouská vláda chce na povzbuzení ekonomické konjunktury vyčlenit dvě miliardy eur, které mají být zhruba z poloviny určeny na státní garance úvěrů a na urychlení výstavby i modernizaci komunikací.
Znovu se za špatná aktiva v bankovním sektoru za miliardy liber zaručí i Velká Británie. Druhý balík státní pomoci - v rámci toho prvního britské banky získaly 37 miliard liber - se podle zdrojů agentury Reuters chystá proto, aby banky mohly půjčovat a neprodlužovala se hospodářská recese .
Vlak jménem krize neminul ani výhybku do bývalých zemí sovětského bloku. Už i Slovensko nebo Polsko řeší, co dál. Letošní slovenský rozpočet vyjde balík opatření na 332 milionů eur, které chce premiér Robert Fico získat snížením státní spotřeby.
To by ovšem podle ekonomů znamenalo, že nejde o fiskální stimulaci, protože do ekonomiky by žádné peníze navíc nepřitekly. Slovensko si ale takovou terapii podle odborníků může dovolit, protože i letos by si alespoň mírný růst mělo udržet.
Polská vláda hodlá pomoci zejména firmám. Jejím záměrem je zvýšit bezpečnost na úvěrovém trhu a zároveň pobídnout banky k půjčování peněz na investice.
Jednou z nejvíce světovou krizí ohrožených zemí ve východní Evropě je vysoce zadlužené Maďarsko, a to především kvůli závislosti na půjčkách ze zahraničí. I kvůli tomu země získala od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské unie půjčku 25,1 miliardy dolarů.

Plechovku s červy neotvírat
Česká vláda se ocitla na rozcestí. Na jedné straně ji opozice i veřejnost masírovaná stále detailnějšími informacemi o vývoji krize ve světě nutí k aktivitě. Na straně druhé jsou tu obavy z rostoucích veřejných schodků.
Přesto všechno může být současná situace chápána jako příležitost - pro politiky i pro podniky. Klesá hodnota aktiv, a v případě, že si firmy udržely nějakou hotovost, mohou v současné době poměrně levně skoupit své rivaly nebo levně vstoupit na další trhy. "Navíc, podívejte se na to z politického hlediska. Kdy jindy by došlo ke konsenzu s opozicí na růstu výdajů?" ptá se bývalý viceguvernér České národní banky a ekonom Luděk Niedermayer.
Řešení pomocí obrovských finančních injekcí pro ekonomiku podobně, jako to udělaly Spojené státy, v Česku ale nejspíše fungovat nebude.
"Rozhodně bychom neměli propadnout pokušení řešit současnou recesi mohutným utrácením ze státního rozpočtu. Jakmile bychom jednou otevřeli tu příslovečnou plechovku s červy, velice obtížně bychom vraceli rozpočet k elementární disciplíně. Jisté zhoršení bilance je nevyhnutelné, ale neměli bychom mít horší rozpočtová čísla, než je naprosto nezbytně nutné," myslí si ekonom Pavel Kohout.
Podle Niedermayera má Amerika navíc lepší manévrovací prostor a nebude pro ni tak velký problém s financováním "dluhů". "My musíme být opatrní, aby nedošlo k navyšování úrokových sazeb nebo depreciaci kurzu," vysvětluje Niedermayer s tím, že i v tuzemském hospodářství existuje prostor pro další růst schodku o zhruba jedno procento.

Mrtvý český brouk
Co vše lze "vyřešit" úplně jinak: neutrácet za různá opatření, nezvyšovat deficit a "jen" počkat, jak se situace vyvine v zemích, které jsou pro českou exportní ekonomiku nejdůležitějšími obchodními partnery?
"Je pravda, že nám plán schválený v Německu pomůže více než cokoliv, o čem se mluví v České republice. Krize prostě musí odejít stejnou cestou, jakou přišla," domnívá se David Marek z Patria Finance. Zároveň ale dodává, že na mimořádnou událost je třeba mimořádná záplata.
"Držme Merkelové palce," přidává se Luděk Niedermayer, "rozhodně to ale neznamená, že nemáme nic dělat a nechat problém vyhnít."
I mezi poslaneckými lavicemi potměšile znějí hlasy, které propagují pozici "mrtvého brouka". Navenek se tak vláda může před opozicí i veřejností tvářit, jak usilovně pracuje na zvládnutí krize a hledání správného receptu, ve skutečnosti však spíše vyčkávat, co se stane dál.
"Bez ohledu na sebeaktivnější politiku vlády je řešení ekonomické krize do značné míry mimo dosah státních institucí České republiky," přiznává i Vladimír Dlouhý, další z členů Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Úplná nečinnost by ale nejspíše byla mnohem dražší než případná rychlá a efektivní opatření. "Více podniků by krachlo, enormně by rostly náklady na nezaměstnané," vypočítává Niedermayer. I proto je zásadní, aby přijaté návrhy z dlouhodobého hlediska působily na fungování českého hospodářství pozitivně.
K favoritům mezi návrhy národní rady podle zdroje týdeníku Ekonom patří například upravení insolvenčního řízení, garance na úvěry firem a masivní investice do infrastruktury - tedy na opravy a stavby silnic, mostů, popřípadě na zateplování veřejných budov, nemocnic a podobně.
"Většina zdrojů na tyto akce pochází z tuzemska, projeví se tedy multiplikační efekt. A hlavně výsledky v zemi zůstanou, stejně je nutné tyto investice udělat," dodává zdroj s tím, že rozpočet v maastrichtských kritériích Česko rozhodně neudrží. Pokud se ale podaří, že efekt z vydaných peněz zůstane v zemi, tak vyšší deficit není v době krize až takovým problémem.

Rychlost především
Kabinet spolu s Národní ekonomickou radou vlády dal v první fázi dohromady zhruba 250 různých opatření na podporu zaměstnanosti a investic do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Po druhém zasedání NERV zbylo už jen šest až sedm základních okruhů, jež budou dopracovány a předány ministrům a premiérovi.
Výstupem má být takzvaný Národní protikrizový plán. "Přál bych si, aby byl hotov nejpozději do konce února, ale přesný časový harmonogram je záležitostí vlády a parlamentu," řekl Ekonomu Jiří Rusnok, člen NERV.
Právě rychlost přijetí a prosazení jednotlivých návrhů je podle odborníků v současné době nejdůležitější. "Podniky nyní nehrají o úspěch, ale o přežití," říká místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Opatření podle něho nesmějí přijít až za několik měsíců, to prý už bude pozdě. Podle zjištění asociace zhruba 42 procent menších podniků ohlásilo jen v lednu více než třicetiprocentní propad zakázek. Dalších 39 procent firem zaznamenalo jejich úbytek.
"Je nutné, aby plán začal fungovat co nejdříve," souhlasí také ekonom David Marek, "protože kdyby byl funkční až někdy od konce roku, mohlo by to nakonec být i kontraproduktivní."
Mezitím by totiž mohlo dojít po stimulačních opatřeních západních vlád k nastartování zahraničních ekonomik a na ně navázané české ekonomiky. Ta by se znovu rozjela, firmy by se opět dostaly do správné kondice.

Bez krve zemřeme
Odborníci z dvěstěpadesátky opatření vítají nejvíce zrychlení odpisů pro firmy a snížení sociálního pojištění.
A jelikož česká ekonomika zpomalila především kvůli recesi v západní Evropě a také kvůli zpřísnění úvěrových podmínek pro podniky ze strany tuzemských bank, měly by stimuly pro její oživení být hlavně proexportní a profiremní.
To podle Davida Marka znamená především již zmíněné zrychlení odpisů, snížení sazby pojistného nebo slevy na pojistném, aby došlo ke snížení nákladů na zaměstnance.
"Odčitatelná položka na sociální pojištění na přechodné období by měla být plošná, pro všechny zaměstnance. Kdyby se základ pro výpočet pojistného snížil o dva tisíce korun, státní pokladna by přišla asi o 35 miliard korun," potvrdil Ekonomu jeden z členů NERV.
Ani podle ekonoma Pavla Kohouta nemá cenu nezaměstnanost řešit tím, že se budou vytvářet uměle dotovaná pracovní místa. "Zlepšit se musejí především podmínky pro malé a střední podniky s domácím kapitálem. Přílišná závislost na zahraničních trzích a zahraničním kapitálu není optimální," tvrdí Kohout.
Podniky také nadále volají po úpravě nepružného zákoníku práce, protože například výpovědní doba dva měsíce a odstupné za tři měsíce je podle nich pro menší firmy likvidační. Změnu zákoníku i některé další návrhy podnikatelské sféry už ale NERV do svých návrhů také zapsal.
Tripartita se zase shodla na tom, že nejdůležitější je v současné době rozhýbání trhu s bankovními úvěry. "Podnikatelská sféra říká, že když nepotečou peníze, což je krev, tak zemřeme," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. A konstatoval, že podle jeho názoru je nelogické, že když Česká národní banka dvakrát sníží sazby, ostatní banky úroky zvýší.
Vláda ale může s bankami pouze vyjednávat a apelovat na ně. Rozhodovací pravomoci jsou však v rukou bank samotných.
Nějaké návrhy přesto existují. "Zvažuje se, že by banky nemusely platit daň z úrokového výnosu z půjček poskytnutých průmyslu, což by mohlo úvěry zlevnit," popsal týdeníku Ekonom případné možnosti zdroj z NERV.

Kolik "G" je zapotřebí
Světový obchod, který v posledních sedmnácti letech neustále rostl - loni ještě o více než šest procent -, se letos propadne nejméně o dvě procenta. Přitom právě to byl jeden z motorů, který poháněl světovou konjunkturu. Za takové situace by se dalo očekávat, že se vlády G7, respektive G9, odhodlají ke koordinovaným opatřením v zájmu utlumení globální krize. Opak je pravdou.
"Současnou krizi nemůže vyřešit žádná vláda na světě. Ke zmírnění jejího průběhu může přispět více či méně koordinovaná akce všech rozhodujících ekonomických center, tedy řekněme G20. Součástí tohoto úsilí by v rámci unie měla být i Česká republika," myslí si Jiří Rusnok.
Ekonom Evžen Kočenda zase říká, že vláda by měla přizpůsobit opatření tak, aby byla komplementární s balíčky našich největších obchodních partnerů. Jenže jakýkoliv společný postup se jeví jako nereálný. "Bylo by to ideální, ale je to v podstatě nemožné, protože eurozóna není fiskální unie, pouze monetární," konstatuje Kočenda. Navíc při bližším pohledu se z toho, co je vydáváno za injekce pro oživení ochablé konjunktury, nejspíše vyklubou skryté subvence.
Už i Světová obchodní organizace varovala, že subvenční charakter miliardových injekcí po celém světě povede spíše k prohloubení krize, neboť obsahují značný protekcionistický potenciál. A to ještě více pokřiví svobodu světového obchodu.
"Opět začínáme myslet v kategorii izolovaných národních zájmů," varoval Rolf Langhammer, viceprezident Institutu světového hospodářství v Kielu. A dodal: "V aktuální politické debatě o nutnosti pomoci domácímu hospodářství jde především o záchranu pracovních příležitostí ve vlastní zemi. A zapomíná se na to, že to snad pro první chvíli pomůže, ale následně se taková obrana vlastních zájmů vrátí jako bumerang. "
Hořící kruh krize se tak uzavírá. Otázkou zůstává, zda má řešení. Momentálně jsme "z nejhoršího uvnitř".

Hana Filipová
Petr Němec

NĚMECKO:
Nezaměstnanost v Německu se v důsledku krize zvýšila proti lednovým předpokladům dvojnásobně. Lidé bez práce čekají frontu na mnichovském úřadu práce.

RUSKO:
Statisíce Rusů přišly o práci, další podniky snižují mzdy. Rubl se propadá, klesá výkon ekonomiky. Obyvatelé protestují v ulicích a lidé bez domova shánějí jídlo už i na skládkách.

FRANCIE:
Zemi zachvátily nepokoje. Zaměstnanci ocelářského koncernu ArcelorMittal se vydali do ulic Marseille podpořeni osmi odborářskými svazy. Lidé chtějí po vládě, aby lépe bojovala s krizí, a tlačí i na zaměstnavatele, aby zachovali práci a ochránili platy.

ČÍNA:
Na dvacet milionů migrujících dělníků ztratilo práci. Teď jim nezbývá než čekat na příležitostný odvoz do vzdálených a chudých domovů.

Spojené státy:
Nesplácené hypotéky srazily Ameriku do kolen. Nemovitosti po celých Spojených státech jsou na prodej, většina z nich se ale kupce nedočká. Lidé nemají peníze, a tudíž ani zájem. Ekonomika USA je v nejhorší kondici za poslední čtvrtstoletí.

Velká Británie:
V Británii nejznámější obchodní řetězec Woolworth doplatil na nedostatek peněz mezi lidmi. O práci přišlo 27 tisíc zaměstnanců.

Itálie:
Benátky bez turistů, člunaři bez výdělku. Do ulic jednoho z nejnavštěvovanějších klenotů Itálie se vkrádá strach z chudoby. Foto: Reuters

Maďarsko:
Vysoká závislost Maďarska na zahraničních půjčkách přivádí zemi do dalších problémů. Stále níže vůči euru se propadá i maďarský forint, na konci ledna se obchodoval za nejméně ve své historii.

Španělsko:
Stavební boom skončil. Mnoho hotových domů nenašlo svého kupce. Stavaři protestují, ale práci jim to nedá.

Německo donedávna považovalo americké i francouzské návrhy za tupé. Teď lije do ekonomiky další peníze.

Plán schválený v Německu nám nejspíše pomůže více než cokoliv, o čem se mluví v Česku.

17 let
světový obchod nepřetržitě rostl. Letos propadne nejméně o dvě procenta.

Zvažuje se, že by banky nemusely platit daň z úrokového výnosu z půjček pro průmysl, což by mohlo úvěry zlevnit.

Česká republika