Nemocenská nově a jinak

Všechno, co potřebujete vědět o výši nemocenských dávek nebo mateřské najdete od ledna v novém zákoně o nemocenském pojištění. Zahrnuje zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. V naprosté většině případů není třeba, tak jako dosud, hledat v několika různých předpisech, zákonech nebo vyhláškách.
To je samozřejmě dobrou zprávou pro všechny, kteří musí plnit povinnosti v nemocenském pojištění, tedy nejen pro pracovníky správ sociálního zabezpečení, ale i pro zaměstnavatele či pojištěnce, kteří se s právní úpravou chtějí seznámit.
Připomeňme, že z nemocenského pojištění se vyplácejí čtyři dávky. Kromě nemocenské jde o peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Prvních čtrnáct dnů
Novinkou je, že od 1. ledna 2009 všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa a v Brně Městská správa).
Dosud tyto správy poskytovaly nemocenskou jen osobám samostatně výdělečně činným a lidem, kteří pracovali ve firmách s nejvýše dvaceti pěti zaměstnanci. Od ledna však budou všichni zaměstnavatelé plnit stejné povinnosti bez ohledu na počet zaměstnanců. Budou používat i stejné tiskopisy.
Důkladná četba nového předpisu zaměstná především vaše personalisty, protože firmy musí nyní v prvních čtrnácti dnech trvání pracovní neschopnosti poskytovat svým zaměstnancům namísto nemocenské náhradu mzdy.
Na firmách také bude, aby kontrolovaly, jestli nemocní opravdu dodržují předepsaný režim. Při zjištění závažného porušení povinnosti zaměstnance zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě, které uvedl lékaři jako místo pobytu, či dodržování doby vycházek, může firma náhradu mzdy snížit nebo ji za celých čtrnáct dnů nevyplatit vůbec.
Poznamenejme, že nový zákon umožňuje postihovat i lékaře potvrzující benevolentně pracovní neschopnosti. Dokonce bude možné odejmout lékaři možnost vystavovat potvrzení o pracovní neschopnosti.
Podívejme se ale nyní detailněji na to, v jaké výši a za které pracovní dny musíte poskytovat svým zaměstnancům náhradu mzdy. Nezapomeňte, že podmínky poskytování náhrady mzdy upravuje zákoník práce. Nejde o dávku nemocenského pojištění.
Za první tři pracovní dny náhrada mzdy vašim zaměstnancům nepřísluší. Zákon vám však dává možnost kontrolovat zaměstnance i v době těchto prvních tří pracovních dnů.
Od čtvrtého pracovního dne přísluší nemocnému náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného redukovaného výdělku. Právo na náhradu mzdy, avšak pouze v poloviční výši, vzniká obdobně jako u nemocenské v případech, jestliže si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost v opilosti, účastí ve rvačce nebo při spáchání trestného činu.
Náhradu mzdy musíte vyplácet také při karanténě. Za první tři pracovní dny půjde o 25 procent průměrného redukovaného výdělku a od čtvrtého pracovního dne o 60 procent.
Osoby samostatně výdělečně činné, které jsou účastníky nemocenského pojištění, dostávají nemocenskou až od patnáctého kalendářního dne nemoci. Pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění se jim proto pro příští rok snižuje z 4,4 na 1,4 procenta.

Redukční hranice
Náhrada mzdy se vypočítává z průměrného hrubého hodinového výdělku upraveného redukcí, a to obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského (viz příklad dále).
Připomeňme, že všechny dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z příjmů zaměstnance, z nichž se také odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Tyto příjmy se nezapočítávají celé do základu pro výpočet dávek, ale podle stanovených redukčních hranic se snižují. Pojistné na sociální zabezpečení sice platíte z neredukovaného příjmu, ale dávky se vypočítávají z redukovaného příjmu.
Redukční hranice jsou od letošního roku tři, a to 786 korun, 1178 korun a 2356 korun. Do konce loňského roku byly pouze dvě - 550 korun a 790 korun. Určuje je každoročně ministerstvo práce a sociálních věcí.
Z příjmů, jež se vejdou do první redukční hranice, se započítává 90 procent denního vyměřovacího základu.
Z příjmů mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 procent, a z příjmů mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 procent. K příjmům nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží.
Jinak řečeno, lidé s vyššími příjmy, kteří onemocní, dostanou víc peněz. Navíc je možné, třeba jako zaměstnanecký bonus, vyplácet vyšší náhradu mzdy, než stanoví zákon. Částku, která přesahuje zákonnou výši náhrady mzdy, musí ale pracovník zdanit.
Když je zaměstnanec dlouhodobě nemocný, začíná mu od patnáctého dne nemoci vyplácet nemocenskou okresní správa sociálního pojištění. Sazba pro výpočet se od letoška zvyšuje z 60 procent (platí do 30. kalendářního dne trvání neschopnosti), na 66 procent (platí od 31. do 60. dne) a na 72 procenta po 60. dnu trvání neschopnosti.

Marie Lucová

Nemocenské dávky
- Počítají se z denního vyměřovacího základu.
- Započitatelný příjem zaměstnance v rozhodném období se vydělí počtem "započitatelných" kalendářních dnů tohoto období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci.
- V roce 2009 činí první redukční hranice 786 korun, druhá redukční hranice 1178 korun a třetí redukční hranice 2356 korun.
- Z prvního redukčního pásma se započte do dávky 90 procent denního vyměřovacího základu.
- Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 procent.
- Z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 procent.
- K části nad třetí redukční hranici se vůbec nepřihlíží.

Náhrada mzdy
- Stanoví se z průměrného výdělku zaměstnance, který se používá pro stanovení náhrady mzdy při jiných překážkách v práci, pro dovolenou nebo pro příplatky.
- Průměrný hrubý hodinový výdělek se dále upraví jeho redukcí, a to obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské.
- Stanoví se hodinová redukční hranice tak, že se denní redukční hranice nemocenské vynásobí koeficientem 0,175.

Za kolik si postonáte
- První tři dny bez nemocenské.
- Čtvrtý až čtrnáctý den dostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 procent redukovaného hodinového výdělku.
- Od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti dostanete nemocenské dávky od okresní správy sociálního zabezpečení ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu.
- Od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti dostanete 66 procent denního vyměřovacího základu.
- Po 60. dnu trvání dočasné pracovní neschopnosti dostanete 72 procent denního vyměřovacího základu.

Příklad
Lékař uznal zaměstnance dočasně práce neschopným na dobu jednoho týdne. Zaměstnanec má čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu, pracuje od pondělí do pátku osm hodin denně. Jeho průměrný hodinový výdělek (PHV) činí 420,60 koruny.

Krok první
Pomocí redukčních hranic pro náhradu mzdy provedete úpravu zjištěného výdělku 420,60 koruny, to znamená, že
- z částky 137,55 koruny se započte 90 procent, to je 137,55 x 0,90 = 123,7950 koruny
- z částky 68,60 koruny (to je 206,15 - 137,55) se započte 60 procent, to je 68,60 x 0,60 = 41,1600 koruny
- z částky 206,15 koruny (to je 412,30 - 206,15) se započte 30 procent, to je 206,15 x 0,30 = 61,8450 koruny
- k částce PHV nad 412,30 koruny (III. RD), to je 8,30 koruny, se nepřihlíží
- Zredukovaný hodinový výdělek činí 226,80 koruny.

Krok druhý
Z redukovaného hodinového výdělku 226,80 koruny se vypočte hodinová náhrada mzdy náležející od čtvrtého pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ve výši 60 procent tak, že:
- 226,80 x 0,60 (to je 60 procent) = = 136,08 koruny.

Krok třetí
Zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti neodpracoval 40 hodin. Podle rozvrhu směn pracuje osm hodin denně od pondělí do pátku. Za první tři pracovní dny (to je v daném případě za 24 hodin) náhrada mzdy nenáleží. Náleží až od čtvrtého pracovního dne (čtvrté směny) - tedy za zbývajících šestnáct hodin. Hodinová výše náhrady mzdy 136,08 koruny se proto vynásobí šestnácti hodinami. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti činí celkem 2177,28 koruny, po zaokrouhlení 2178 korun k výplatě.

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Lidé s vyššími příjmy, kteří letos onemocní, dostanou více peněz.

60 procent mzdy
redukované podle tabulek přísluší nemocnému jako náhrada od čtvrtého pracovního dne.