Insolvenční zákon. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) souhlasí s novým insolvenčním zákonem. Shodl se na tom předseda úřadu Igor Němec a náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel. Odpůrcům zákona vadí množství osobních údajů zveřejňovaných v internetovém rejstříku dlužníků. "Úřad a ministerstvo se shodly na tom, že zákon je v pořádku," uvedla Zuzana Kuncová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti.
Němec s Korbelem se podle ní zároveň dohodli, že vytvoří pracovní skupinu, která bude sledovat, jak rejstřík v praxi funguje. "Budou také spolupracovat na vytvoření stanoviska ohledně ochrany osobních údajů," dodala mluvčí. Stanovisko je podle ní určeno soudům, které tak budou vědět, jak postupovat.
V elektronickém insolvenčním rejstříku, který začal spolu s novým zákonem fungovat od počátku roku, jsou umístěny všechny informace o průběhu insolvenčního řízení. ÚOOÚ měl podle mluvčí Hany Štěpánkové námitky k rozsahu údajů, které se v rejstříku vyskytují. "Ten je opravdu velký a značně otevírá soukromí dlužníka veřejnosti," uvedla před schůzkou. Němec si chtěl podle ní s ministerstvem vyjasnit, zda jsou veškeré informace účelné. Podle Kuncové obsahuje rejstřík údaje stanovené zákonem. "Tento zákon má přednost před zákonem na ochranu osobních údajů," řekla mluvčí. Nyní se na internetu povinně musí zveřejnit jméno, příjmení a rodné číslo dlužníka. Ten však podle ní může požádat, aby další informace byly zakryty.

Podle nynějšího zákona je v rámci seznamu dlužníků zveřejňován i insolvenční spis, kde je řada osobních údajů. Rejstřík je veřejně přístupný, každý má právo do něj nahlížet a pořizovat z něj kopie a výpisy. Němec dříve uvedl, že by měl nabízet pouze jméno a datum narození dlužníka spolu s informací, v jakém případě a komu dluží.
Insolvenční zákon zavedl od počátku ledna tzv. osobní bankroty pro předlužené lidi s možností jejich oddlužení mimo exekuční režim. Zatím tento režim využily tři osoby. Po podání návrhu posuzuje soud, zda je dlužník poctivý a zda jeho plán oddlužení je ekonomicky reálný. Těm věřitelům, kteří nemají své pohledávky zajištěny, se totiž musí na úhradu jejich pohledávek dostat alespoň 30 procent. Jestliže soud oddlužení povolí, rozhodnou věřitelé hlasováním, zda se dlužníkův majetek prodá, nebo zda dlužník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat věřitelům téměř všechny své příjmy nad rámec životního minima. Pokud dlužník řádně plán oddlužení splní, soud rozhodne, že se mu zbytek dluhů promíjí. Jinak na dlužníkův majetek prohlásí konkurz.

Připraveno ve spolupráci s internetovým serverem Epravo

Související