Létat, nebo nelétat do Ameriky? Několik měsíců odkládané rozhodnutí konečně přišlo - a mnohé překvapilo. Přestože se ČSA nepodařilo dosáhnout parametrů, které si předsevzaly, rozhodlo vedení o tom, že dálkovou flotilu si aerolinky podrží a do USA a Kanady budou létat dál. New York prý dnes dokonce vydělává, s Torontem a Montrealem to je zřejmě horší.
Původně si management jako kritérium vytknul dvacetiprocentní zvýšení výnosů na těchto linkách v letošním roce. Byl to velmi ambiciózní plán a prezident firmy Radomír Lašák také na tiskové konferenci před nedávnem připustil, že se to nepodařilo, nicméně firma dosahuje jinak celkově dobrých výsledků, a tak si do budoucna na dálkové lety troufne.
Dálkové airbusy jsou dnes také využívány pro charterovou přepravu na Kubu, do Venezuely nebo Dominikánské republiky, což je poměrně zisková záležitost. Jedno letadlo pronajaly ČSA finančně výhodně společnosti Air India.

LIMITOVANÉ POHODLÍ. ČSA v přepravě přes oceán má oproti konkurenčním aerolinkám několik nevýhod, tou největší jsou dnes už nemoderní letadla Airbus A310, která neposkytují zejména ve třídě byznys požadovanou úroveň komfortu. Sedadla nejsou dostatečně pohodlná a elektronika je na nižší úrovni, než někteří přepravci nabízejí v ekonomické třídě. Právě kvůli tomu si ČSA nemohou dolit zvyšovat cenu letenek. Připočteme-li k tomu značné rezervy v prodeji, které připouští i sama společnost, není divu, že obsazenost se nedaří zvyšovat (činí okolo 80 %, což je ale o dost víc, než je průměr v ČSA, ten je pod 70 %), případně zaplňují sedadla cestující s levnějšími letenkami. Výnos ze sedačky je nízký.

Mnohé pasažéry, zejména Čechy, se daří nalákat na dobré služby palubního personálu ČSA a na skutečnost, že mohou letět přímo bez přestupu. Tyto výhody v boji s lepšími letadly jiných společností ale někdy ustupují do pozadí, zejména u zákazníků, kteří jsou ochotni platit za letenku víc. Výsledkem je, že značnou část pasažérů na palubách představují spíše "batůžkáři".
Kromě toho starší letadla mají také větší spotřebu paliva a vyšší jsou i náklady na údržbu.

NOVÁ LETADLA NEBUDOU. Vedení ČSA si je vědomo toho, že pokud zůstane dálková flotila zachována dlouhodobě, bude třeba do letadel investovat. Dnešní dálkovou flotilu představují čtyři Airbusy 310 z počátku devadesátých let. Vyměnit je za nové stroje nepřipadá v úvahu - jednak nové letouny tak rychle k mání nejsou, u výrobce se musejí objednávat dopředu, jednak by si takovou investici ČSA ani nemohly dovolit. Nové stroje byly možná levné krátce po 11. září 2001, dnes přijde jeden v přepočtu zhruba na dvě miliardy korun.
Jedno letadlo proto České aerolinie zkusí přestavět a zmodernizovat interiér. Jak řekl Lašák, v první fázi se zaměří na sedačky, poté na multimédia. Výměna by měla uskutečnit během jednoho roku, kolik to bude stát, ČSA zatím nevědí.
Pokud by se našel někde na světě nějaký lessor-pronajímatel, který by nabídl starší volné letadlo v dobrém stavu a za solidních finančních podmínek, určitě by po něm ČSA sáhly. V úvahu by připadaly přednostně asi Airbusy 330, protože právě na Airbusy teď české aerolinky přezbrojují, ale vyhovovaly by i Boeingy 767.

OPEN SKY. Kromě výše zmíněných problémů narazí příští rok ČSA ještě na jeden. Projekt Otevřené nebe, který vstoupí v platnost v březnu příštího roku a zpřístupňuje transatlantickou přepravu více společnostem, zvýší konkurenci v letecké dopravě.
Dohoda totiž umožňuje všem leteckým společnostem z členských států EU létat z kteréhokoliv letiště v Unii svobodně na kterékoliv letiště ve Spojených státech a totéž právo získají recipročně americké letecké společnosti (americké společnosti navíc získaly právo provozovat lety mezi letišti v Evropské unii, zatímco evropské aerolinky takové privilegium v USA nedostaly). Nové podmínky rozhodně přinesou větší konkurenci a tedy i snížení cen letenek.

ČSA se už dříve nechaly slyšet, že dohodu vítají, protože pro ně znamená "rozšíření možností pro evropské dopravce, tedy i pro ČSA" a zejména "právní jistotu pro linky provozované ve spolupráci s Delta Air Lines na trasách do a z USA". (ČSA a Delta jsou členy aliance SkyTeam.)
Ve skutečnosti ale může být větší transatlantická konkurence pro dálkové lety ČSA osudová. Evropská komise očekává, že do roku 2013 vzroste transatlantická doprava z dnešních 50 na 75 milionů cestujících ročně, je ale otázka, kdo urve největší díl z přírůstku pasažérů. Letenka přes oceán by měla podle EK zlevnit o 25 až o 43 eur. Postarají se o to ty společnosti, které dosud neměly na americký kontinent přístup. Šanci v tom vidí hlavně nízkonákladoví dopravci. Odborníci očekávají, že otevřením nebe vznikne největší problém menším leteckých společnostem, zejména těm, které provozují jen několik málo letů do USA a nehospodaří nijak oslnivě.

LIBUŠE BAUTZOVÁ

Aerolinky jdou do low-costů
Pasažér na palubě s letenkou za deset tisíc a soused vedle něho jen za dva. I to bude zřejmě zakrátko na evropských linkách ČSA možné. Než aby některé sedačky v letadle zůstaly neobsazeny, budou je aerolinky prodávat levněji, než kolik by stály podle běžných tarifů.
Obsazenost letadel v prvním pololetí letošního roku byla asi 67 procent, což je zhruba o 5 procent méně než u konkurenčních evropských dopravců. To vedlo management ČSA k rozhodnutí založit virtuální firmu Click4Sky, která má vylepšit klesající vytíženost. Bude do jisté míry konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem, které pružně upravují ceny letenek podle okamžitého zájmu.
Jednosměrná letenka do 36 evropských destinací bude stát 1990 korun, a to včetně všech poplatků.
Počítá se s tím, že pasažéři s levnou letenkou budou cestovat na stejné palubě jako "běžní" klienti a jejich komfort nebude nijak omezen, dokonce dostanou i občerstvení. Letenky ale nebude možné po zakoupení měnit.
Tento nový produkt by měl společně s větším zaměřením na lépe platící klientelu (byznys třída) zvýšit výnosy z letecké dopravy v Evropě.

O výsledku rozhodnou poslední měsíce
Podle hospodářských výsledků zveřejněných minulý týden firmou zaznamenaly ČSA za první pololetí ztrátu 175 mil. korun, což byl o 77 % lepší výsledek než ve stejném období roku předešlého. Za sedm měsíců pak vykázaly aerolinie zisk 182 milionů. Na tom se podepsal podle prezidenta firmy Radomíra Lašáka zejména červenec, kdy společnost vydělala 357 mil. korun. Podobný úspěch prý můžou ČSA zaznamenat i za další dva měsíce, konec roku ale bývá slabší a do značné míry rozhodne, jaký bude celkový výsledek hospodaření.
Vedení ČSA prezentovalo čísla za prvních šest měsíců letošního roku jako úspěch: zvýšily se tržby z pravidelné osobní přepravy (meziročně o 2,3 %) i z charterů (o 9,3 %), podařilo se snížit provozní náklady (o 2 %). Počet cestujících se ale nijak výrazně nezvýšil - ČSA přepravily v prvním pololetí celkem skoro 2,5 mil. pasažérů (meziroční přírůstek 1,1 %), přičemž za celý loňský rok to bylo 5,5 milionu.
Podle viceprezidenta pro ekonomiku Luboše Černého zřejmě ČSA skončí rok 2007 se ziskem 42 mil. korun. Nebudou to ale jen lepší výsledky z hospodaření, které se na zisku mají podepsat. Firma se už dříve zbavila pěti letadel Boeing 737 - prodala je a zpět si je pronajímá. Mohla si tak do letošní bilance zapsat plus 450 mil. korun. V nejbližší době by měly ČSA také získat peníze za nákladový terminál. Předběžně se hovoří o 750 mil. korun, přesnou částku, na které se s kupující firmou Central European Handling (o které také není mnoho známo) dohodly, ČSA nezveřejnily. Vzhledem k tomu, že Lašák hovoří o čistých 60 milionech, které prodej vynese, a vzhledem k tomu, že už dříve řekl, že na cargo terminálu vázne úvěr 800 milionů korun, je částka okolo 740 či 750 milionů možná.
ČSA také prodávají cateringové služby. Do konce roku by měl být znám nabyvatel, ale peníze z toho letos nebudou.
Hotovost, kterou z prodeje těchto dvou dceřinek získají, zajistí aerolinkám klid na letošní a asi i příští rok, kdy budou potřebovat nejvíce peněz na vysoké splátky letadel už dříve objednaných Lašákovým předchůdcem Jaroslavem Tvrdíkem. Od roku 2009 už budou splátky nižší, protože část letadel bude zaplacena.
Před několika dny ČSA oznámily, že využijí opce plynoucí z kupní smlouvy z roku 2004 a pořídí si osm střednětraťových letadel Airbus A319, které získají v letech 2011-2012. Jde o součást plánované obnovy flotily. Ve finále by se měla opírat pravděpodobně především o Airbusy. České aerolinie v současnosti provozují celkem 50 letounů.
Vedle paliva a splátek letadel jsou jednou z nejvýznamnějších položek, která zatěžuje nákladovou stránku, mzdy zaměstnanců, zejména pilotů. Letos ale končí platnost dlouhodobé kolektivní smlouvy a vedení už začalo jednat s odbory o nové dohodě, která by snížila 15% roční nárůst platů, zakotvený v minulé smlouvě. ČSA zaměstnávají zhruba 5000 lidí.
Hlavním akcionářem ČSA je stát, který připravuje ČSA na privatizaci. K té by mohlo dojít v roce 2009.

LI

Související