Transparentní entity



Co se vlastně považuje za "transparentní" a "netransparentní entity", o jejichž zdanění se v mnohém hovoří v oblasti mezinárodního daňového práva?

Laicky řečeno, transparentní entity nejsou podle práva, podle kterého byly založeny, zřízeny nebo k němuž mají úzký vztah, považovány za poplatníky daného daňového systému. Příjmy plynoucí těmto transparentním entitám přes ně de facto pouze protékají (bez zdanění). Za daňové poplatníky se v těchto případech považují až společníci těchto transparentních entit, kterým jsou příjmy těchto transparentních společností "přiznávány". Na rozdíl od těchto společností "netransparentní entity" jsou vždy domovským právem považovány za místně příslušné poplatníky podrobené dani v daném státě.

Typickou transparentní společností z pohledu českého právního a daňového systému je veřejná obchodní společnost (dále jen v. o. s.) ve smyslu příslušného ustanovení obchodního zákoníku. Je zřejmé, že stoprocentní výčet zahraničních transparentních společností nelze již s ohledem na právní vývoj v různých zemí poskytnout. Zahraniční transparentní entity jsou např. slovenská v. o. s. a k. s., společnosti označované jako KG, KEG, GbR, OEH a další v německé oblasti a společnosti většinou označované jako Partnership apod. v oblasti anglosaské, a mnoho dalších.

Příjmy zdanitelné v České republice, které plynou některé zahraniční transparentní entitě, je nutné považovat za příjmy společníků těchto společností nebo za příjmy dané zahraniční entity?

Za příjmy společníků. S ohledem na tuto skutečnost je nutné zvážit mnoho souvisejících faktorů, např. která smlouva o zamezení dvojího zdanění by měla být v daném případě aplikována, apod. Jde-li o příjmy slovenské v. o. s., které mají být zdaněny v České republice, a tato slovenská transparentní společnost má pouze společníky - daňové rezidenty Německa, bude aplikována Smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená mezi Českou republikou a Německem, nikoliv mezi Českou republikou a Slovenskem.

Podmínkou pro uplatnění výhod z příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo i z lokálního daňového práva je však nezbytné prokázání skutečnosti, že jde o případ transparentní entity. Bude se jednat o zdanění příjmů až jejím společníkem - skutečným vlastníkem předmětných příjmů. Pokud tuto "transparentnost" český plátce daně (subjekt, který má jinak povinnost srazit a odvést příslušnou srážkovou daň) není schopen řádně prokázat, nelze výše uvedený systém zdaňování použít. Srážková daň by v daném případě měla být v příslušné výši sražena ihned při platbě zahraniční entitě, a to bez možnosti aplikace výhod vyplývající z mezinárodní smlouvy apod.

Je-li podmínka prokázání transparentnosti splněna, je nezbytné, aby systém zdanění vázající se ke společníkům této entity byl aplikován v případě všech příjmů, které jsou těmto společníkům v souvislosti s jejich účastí v transparentní společnosti přičítány.

Ke všem výše uvedeným příjmům je tedy nezbytné postupovat ve smyslu českého daňového práva v návaznosti na smlouvu o mezinárodním zdanění aplikovatelnou podle daňové rezidentury daného společníka. Podle českého zákona o daních z příjmů jsou příjmy společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti popř. sdružení bez právní subjektivity, který je českým daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti na dané společnosti nebo sdružení považovány za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pokud je společníkem např. české v. o. s. německá transparentní entita, která má jako společníky fyzické osoby-německé daňové rezidenty, měla by v České republice vzniknout stálá provozovna přímo těchto německých fyzických osob. Tato stálá provozovna každého daného společníka (každému společníkovi vznikne individuálně stálá provozovna) se musí v České republice v souladu se zákonem řádně registrovat a dále musí plnit další běžné povinnosti, jako je například podávání daňových přiznání ve lhůtách stanovených zákonem apod.

V případě, kdy vznikne společníkovi zahraniční transparentní entity v České republice stálá provozovna, český správce daně musí při kalkulaci daně dané stálé provozovny uznat uplatnění daňových nákladů, které byly prokazatelně vynaloženy na dosažení jejích příjmů. Nemusí se jednat pouze o náklady vzniklé na území České republiky, ale také v zahraničí. Uplatnit lze proti příjmům stálé provozovny jednotlivých společníků také náklady, které vznikly přímo zahraniční transparentní entitě, avšak pouze v poměru, kterým se tento společník podílí na příjmech dané transparentní entity.

Již dlouho se v odborných daňových kruzích diskutuje popsaná problematika v souvislosti s nejasnostmi v systému zdaňování. Jak reagovalo Ministerstvo financí?

V září 2005 Ministerstvo financí vydalo Pokyn D-286, jehož cílem bylo dosažení sjednocení postupů při zdaňování příjmů českých daňových nerezidentů (subjektů s omezenou daňovou povinností), které mají zdroj v České republice. Letos reagovalo Ministerstvo financí dále svým oficiálním Sdělením, které na tuto problematiku zdaňování transparentních entit pohlédlo z praktické stránky. I přes existenci tohoto Sdělení však nadále existují oblasti, které nejsou zcela vyřešeny a nad kterými vyvstává mnoho otazníků.

Pokyny ani Sdělení vydané Ministerstvem financí nemají sice v Česku právní závaznost, přesto v dané oblasti vyjadřují "praktický" přístup správců daně v dané daňové oblasti, tzn. postup zdaňovaní běžně aplikovaný v zemích EU. Ministerstvo financí se dále účastní diskusí, jejichž cílem je vyřešení všech zbývajících nejasností.

Věra Paštiková
Lovells

Věra Paštiková pracuje jako daňový poradce v advokátní kanceláři Lovells. Připomíná: Příjmy společníka veřejné obchodní společnosti jsou považovány za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny.

Související