Požádal jsem banku o peníze do začátku podnikání, ale nedostal jsem nic, musím si půjčit od známých, popisuje své trable s rozjezdem prodejny s cukrářskými výrobky Jan Vašek, který oslovil několik českých finančních institucí.

Jeho požadavek byl vcelku jasný: chtěl si půjčit 300 až 500 tisíc korun na tři roky. Relativně malá částka, která by teoreticky neměla být problémem. Opak je však pravdou.

"Nejlepší zkušenosti mám ze spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou," uvedl Vašek. Banka po něm vcelku rozumně chtěla, aby se jako začínající podnikatel zúčastnil měsíčního placeného vzdělávacího kurzu, kde se měl obecně učit, jak podnikat. Teprve poté si mohl zažádat o peníze. Takové zpoždění si však nemohl dovolit, i když podmínky byly příznivé: banka v rámci programu Start nabízí do začátku podnikání bezúročný úvěr ve výši půl milionu s maximální dobou splatnosti šest let.

Získat úvěr od běžné komerční banky je však podle jeho zkušeností prakticky nemožné. "GE Capital požadovala daňová přiznání dva roky dozadu. O začínající podniky nemá zájem vůbec," líčí svoji anabázi J. Vašek.

Jeho další kroky mířily do ČSOB, kde se ovšem dozvěděl totéž. Dá se říci, že o něco lépe pochodil v České spořitelně (ČS). Ta by byla ochotna peníze půjčit, vedle požadavku na 30 procent vlastního kapitálu chtěla ale do zástavy nemovitost či luxusní auto minimálně odpovídající hodnotě půjčky. "Nic takového nemám, kdybych měl auto za půl milionu, nepotřeboval bych zřejmě úvěr v hodnotě pár set tisíc," rozčiluje se Vašek. Nabídl ČS ručitele, ale neuspěl. "Řekli mi, že to je krajní řešení a že se stejně využívá jen na úvěry do dvou set tisíc," tvrdí. Další požadavek banky však začínajícího podnikatele srazil do kolen: "S podnikatelským úvěrem prý je moc práce, sdělila mi paní za přepážkou a nabídla raději spotřebitelský úvěr, kde stačí ukázat výplatní pásku za poslední tři měsíce," vysvětluje J. Vašek. Problém byl ale v tom, že je už půl roku nezaměstnaný a výplatu tudíž nepobírá. "Na moji otázku, zda by tedy nešlo o podvod, úřednice pouze podotkla, že to je jediný způsob, jak přijít k penězům," dokončuje svoji bankovní anabázi.

PODNIKŮ PŘIBÝVÁ. Malé a střední podniky si stěžují na neochotu bank, na vysoké daně a obtížný přístup na trhy Evropské unie. Přes tyto obtíže však všechny statistiky naznačují, že se jim nedaří špatně: je jich víc, nabírají nové zaměstnance a roste i jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu.

"Celkový počet aktivních podniků loni meziročně vzrostl o 9 procent. Nejvíc stoupl počet podnikatelů v obchodě, ve službách a dopravě," uvádí nejnovější údaje ve vývoji v oblasti malých a středních podniků náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk Vorlíček. Podotýká, že se jejich situace nijak negativně nedotkly ani loňské záplavy. "K vlivu povodní jsme se snažili získat určitá čísla od Hospodářské komory, ale nemohli jsme se na ně spolehnout. Vše ale nasvědčuje, že to nebude tragické," tvrdí náměstek.

Ani údaje o ekonomické aktivitě malých a středních firem (MSP) nejsou tak špatné, aby odpovídaly lamentacím zájmových svazů MSP. "Podíl MSP na celkových výkonech národního hospodářství loni dosáhl zhruba 52 procent, což představuje meziroční nárůst o 0,6 procenta. V účetní přidané hodnotě jejich podíl dosáhl 52,7 procenta, což je o 1,4 procenta víc než v roce předcházejícím," vypočítává Vorlíček.

CO KDO POTŘEBUJE. Evropská unie klasifikuje malý a střední podnik jako firmu, která má méně než 250 zaměstnanců. Podle tohoto třídění patří do sektoru MSP 99,8 procenta všech podniků v České republice. "Mezi podniky jsou však velké rozdíly. V jiné situaci se nachází firma vlastněná čistě českým kapitálem, která potřebuje státní podporu, záruky a bankovní úvěry, a jinak je na tom dceřiná pobočka velké zahraniční společnosti, která usiluje především o investiční pobídky. Všem firmám bez rozdílu ale pomůže zlepšení podnikatelského prostředí," tvrdí Martin Jahn, generální ředitel agentury CzechInvest, která vytvoří v dohledné době jeden celek s Agenturou pro rozvoj podnikání (a tím pádem i podporu sektoru MSP) a další agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) CzechIndustry.

Asociace malých a středních podniků v Programu rozvoje malých a středních podniků vypočítala základní problémy, se kterými se firmy podle jejich zkušeností potýkají. Jde o daně, o úvěry a o nedokonalou legislativu a byrokracii (viz rámeček na str. 32).

S některými argumenty Asociace nelze než souhlasit, ne vše je ale tak černé, jak se zdá na první pohled. Právě obtížný přístup k penězům, který pro Ekonom popsal podnikatel Vašek, již není vždy a všude tak složitý, jak jej líčí některé zájmové svazy. Na sektor MSP se v poslední době začaly zaměřovat i ty banky, které je dříve přehlížely. Neplatí to ale u žadatelů, kteří chtějí svůj podnik teprve rozjet. Pro ty je tady státem podporovaná Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Pokud jde o stížnosti podnikatelů sdružených v Asociaci MSP na nedostatky v legislativě, zde se žádná rychlá pomoc asi očekávat nedá. "Máme zájem zlepšit zpětnou vazbu mezi podniky a ministerstvy. Rovněž se chceme podílet na tvorbě nových zákonů, které přímo souvisejí s podnikáním. Rádi bychom přispěli k odbourání byrokratických překážek," vypočítává nové úkoly agentury Jahn. Konkrétní opatření, ke kterým chce MPO nově přistoupit, pak bude schvalovat kabinet v průběhu tohoto roku.

PODPORA PRO VŠECHNY? Podle studie Sociální a ekonomické dopady integrace České republiky do Evropské unie, kterou pro vládu loni zpracovala agentura Taylor Nelson Sofres Factum, manažeři českých podniků spoléhají především na vlastní zdroje, z nichž financují zhruba 69 až 74 procent rozvoje firmy. Podíl bankovních úvěrů se v podnikovém sektoru podle stejné studie pohybuje standardně kolem 18 procent.

Pokud jde o podpory z veřejných zdrojů (programy MPO a Ministerstva pro místní rozvoj, fondy EU), nikdy je nečerpalo a ani o tom neuvažuje 90,4 procenta firem. Z programů MPO těžilo 6,1 procenta podniků a 1,8 procenta firem využilo prostředky Evropské unie. Pouhé půlprocento firem doposud získalo podporu z Ministerstva pro místní rozvoj.

Poslední údaje Ministerstva průmyslu a obchodu uvádějí, že celkový počet malých a středních podniků v ČR loni přesáhl úctyhodných osm set tisíc. Není tedy možné, aby se dostalo na všechny. Přednost by do budoucna měly podle M. Jahna dostat perspektivní firmy a perspektivní obory. "Samotná velikost firmy či počet zaměstnanců nemůže být hlavním kritériem pro získání státních peněz," dodává Jahn.

Související