V loňském roce se po osmi a půl letech platnosti měnil notářský sazebník. Nové a dlužno dodat mnohdy zvýšené poplatky za služby notářských úřadů jsme přiblížili v Ekonomu č. 27/2001. V návaznosti na zřízení Rejstříku zástav byl notářský sazebník opět novelizován, a to s účinností od 1. února 2002, vyhláškou č. 42/ /2002 Sb. Nově je upravena odměna pro notáře za sepsání notářského zápisu o zástavní smlouvě, vzniká-li zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav, a sazby odměn za úkony spjaté s Rejstříkem zástav.

Novela zároveň stanovila náhrady hotových výdajů spojených s vedením, provozem a správou Rejstříku zástav. Ty Notářské komoře České republiky hradí jednotliví notáři.

Užití notářského zápisu je předepsáno pro řadu obchodně-právních záležitostí: ať už jako forma provedení určitého právního úkonu (např. společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti), nebo jako osvědčení určitých právně významných skutečností (např. průběhu ustavující schůze družstva). Výjimkou nejsou ani občanskoprávní záležitosti, především manželské a předmanželské smlouvy o zúžení nebo rozšíření společného jmění manželů.

Jsou-li zástavou:

nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí ( rozestavěné budovy ),

věci hromadné, soubory věcí (např. umělecké sbírky) nebo

movité věci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli či třetí osobě,

musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu. Zástavní právo k uvedeným věcem vzniká teprve zápisem do Rejstříku zástav, který vede Notářská komora. Zápis provede notář, který sepsal zástavní smlouvu, bezodkladně po uzavření smlouvy.

Rejstřík zástav je neveřejný seznam v elektronické podobě spravovaný Notářskou komorou. Obsahuje především údaje označující zástavu, výši a právní důvod zajišťované pohledávky, osobní údaje zástavního věřitele, zástavce a zástavního dlužníka, den vzniku a právní důvod zástavního práva, datum a čas zápisu. Kterýkoli notář vydá každému, kdo osvědčí oprávněný zájem, na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována v Rejstříku zástav jako zástava. Výmaz zaniklého zástavního práva provede kterýkoli notář, kterého o to požádá zástavní věřitel nebo bude-li mu zánik zástavního práva prokázán.

Také soudy a správní úřady jsou povinny zaslat Notářské komoře k provedení záznamu do Rejstříku zástav, a to do 30 dnů od jejich právní moci, rozhodnutí o zřízení zástavního práva, k němuž by jinak musela být zástavní smlouva ve formě notářského zápisu.

Novou úpravu zástavního práva zakotvil s účinností od 1. ledna 2002 zákon č. 317/ /2001 Sb. především s cílem posílit ochranu třetích osob. Problémy nevznikaly ani tak s nemovitostmi, zástavní právo k nim se vkládá do katastru nemovitostí, jako s věcmi movitými. Podle dřívější právní úpravy o existenci zástavní smlouvy u věcí nikde neevidovaných věděl zpravidla pouze samotný zástavce a zástavní věřitel. Třetí osoba o tom, že věc, kterou hodlá např. koupit nebo si jejím prostřednictvím zajistit splnění dluhu, je již zatížena zástavním právem, nevěděla. Současně se zjednodušila realizace zástav v praxi. Nebylo vždy účelné, aby movité věci, zvláště užívané k podnikání, byly odevzdány zástavnímu věřiteli či předány do úschovy nebo ke skladování u třetí osoby.

Spolu se zavedením obligatorních notářských zápisů a zápisů do Rejstříku zástav zmíněná novela explicitně rozšířila okruh případů, kdy zástavní právo vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Dosud občanský zákoník hovořil pouze o nemovitostech, nyní výslovně v souvislosti s podmínkou vkladu zástavního práva do katastru zmiňuje i byty a nebytové prostory, které jsou ve vlastnictví podle zákona č. 72/ /1994 Sb., v platném znění.

RICHARD W. FETTER, právník

Zástavní právo:

slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn. V tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy).

Zástavní právo je právem věcným - působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zástavy. Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo. Pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor (ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů), obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.

  po
Související