- média jsou ovládána komerčními tlaky, veřejnoprávní média nevyjímaje 
- veřejnoprávní média jsou vystavena politickým vlivům
- před investigativní žurnalistikou má přednost povrchnost.

Veřejnost nemá k dispozici ucelené informace o vlastnické struktuře soukromých médií, o pravidlech pro vnitřní fungování redakcí ani o způsobech, jakými novináři řeší etická dilemata spojená se svojí profesí. Stát tuto oblast reguluje minimálně a fungující samospráva v rámci novinářské profese, která by tyto otázky řešila s patřičnou neformální autoritou, také neexistuje.

Média s oblibou informují o korupčních kauzách a často se aktivně účastní jejich odhalování. Vzhledem k tomu, že většina kauz jde "do ztracena" (i když jistě ne vinou médií), lze jen těžko posoudit, nakolik média v těchto kauzách plní pouze roli tlampače a nakolik se jedná o zodpovědnou investigativní práci.

Jisté je, že časově náročné investigaci se věnují pouze jednotlivci. V oblasti zpravodajství lze říci, že média úspěšně pokrývají celospolečenská témata včetně informací o činnosti vlády, parlamentu a jiných institucí státu. Informace prezentované ve zpravodajství jsou ovšem často povrchní a zkratkovité.

Podbízením se divákům vzniká bulvár

Média mají zajištěnu dostatečnou volnost a právní řád podporuje jejich rozmanitost, limitujícím faktorem jsou spíše ekonomické tlaky. Masová média mají k dispozici poměrně značné finanční prostředky i lidské zdroje, přesto má právě ekonomický tlak zásadní vliv na jejich obsah, rozmanitost i kvalitu.

Ve snaze o dostatečně velký zájem příjemců se mainstreamová média zaměřují na většinové publikum a na přístupný styl, což vede k jejich bulvarizaci. Tlak na rychlost zpracování zpráv vytlačuje hloubkové analýzy a vytváří prostředí, které vede k těkavosti, povrchnosti a zkreslenému zpravodajství bez kontextu.

Zásah vojenské policie

Blogosféra je v Česku poměrně rozšířena a účastní se jí celá řada známých osobností. Je vnímána spíše jako performance, která navíc nemá schopnost oslovit větší okruh lidí jedním sdělením. Významná část mladých novinářů se nevěnuje žurnalistice jako celoživotní profesi, ale vnímají své angažmá pragmaticky jako možnost osvojit si dovednosti mediálního světa a nasbírat kontakty, které využijí v další kariéře jinde.

I když po právní stránce je nezávislost médií na státu zajištěna dobře, média jsou vystavena celé řadě nežádoucích tlaků, které existují v rovině ekonomické, politické i ze strany bezpečnostních sborů. Novináři nicméně nejsou v ohrožení života a žádný také nebyl za svoji novinářskou činnost odsouzen.

Za jednoznačný zásah do nezávislosti médií a za pokus o zastrašení novinářů je považován ozbrojený zásah Vojenské policie v sídle České televize v březnu 2011. Ministr obrany tento zákrok nejprve hájil, později ho však odsoudil a jeho velitele odvolal. V kontextu vývoje od roku 1989 se ovšem jedná o ojedinělý exces.

Veřejnoprávní média jsou v Česku vystavena politickým vlivům, byť pouze nepřímým.

Přesto mají média možnost být nezávislá a záleží primárně na profesionalitě konkrétních redakcí, nakolik této možnosti (navzdory vnějším vlivům) využívají.

Týdeník Ekonom ve spolupráci s Transparency International exkluzivně přináší shrnutí stavu všech základních pilířů, na nichž stojí národní integrita České republiky.
(Redakčně kráceno, titulky a mezititulky redakční.)

Role v systému: míra, jakou daná instituce přispívá k celkové (protikorupční) funkci systému

Vnitřní správa: jak zajišťuje své řízení a nakolik je řádné, průhledné a odpovědné fungování dané instituce

Potenciál: jaké má daná instituce k dispozici zdroje k zajištění svých funkcí a jaká je její nezávislost

Číslo vyjadřuje na kolik procent se daná instituce blíží 100% ideálu

Těžko posoudit, nakolik média plní roli tlampače a nakolik jde o investigativní práci.

Související