Policie není nezávislá, což podobně jako v případě státní správy podporuje loajalitu vůči politické reprezentaci a pasivitu v politicky citlivých kauzách. Politická reprezentace vysílá vůči policii velmi protichůdné signály (přijímání nových policistů či naopak snižování počtů), což ji dále destabilizuje. Poslední vývoj v oblasti rozpočtu Policie ČR již ohrožuje její plné fungování.

Politici vnímají policii jako významný zdroj moci. Pokud ji konkrétní politická strana nemá pod kontrolou, hledá mocenskou protiváhu v jiném bezpečnostním útvaru (příkladem je Generální inspekce bezpečnostních sborů či Finanční analytický útvar ministerstva financí).

Odhalování, vyšetřování a stíhání korupce je nedostatečné, přestože policie disponuje většinou potřebných institutů trestního řádu, které jsou pro stíhání korupce podstatné. Většímu využívání těchto institutů brání mimo jiné politické diskuse o míře přípustnosti zásahů do soukromí při vyšetřování korupce.

 

Důkaz rozpolcenosti

Zvláštní pozici má obsazování funkce policejního prezidenta. Na začátku roku 2011, na základě velkého politického tlaku, policejní prezident odstoupil a byl jmenován nový (podobné problémy a tlaky vidíme i nyní). Celý spor o policejního prezidenta byl značně zpolitizován. Ani formální ustanovení výběrové komise pro výběr nového policejního prezidenta neodstranilo podezření, že jmenování proběhlo na politickou objednávku.

Specifické postavení z hlediska boje proti korupci má Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Opakovaně se vyskytla podezření, že jeho vedení bylo v minulosti předmětem politického ovlivňování (například v souvislosti s odvoláním někdejšího ředitele Evžena Šírka na základě velmi neprůkazných důvodů). Různá podezření zesílila zejména po jmenování nových funkcionářů za vlády Mirka Topolánka.

Tato podezření nebyla nikdy vyšetřována a jsou podporována jen nepřímými indiciemi, například přátelskými schůzkami vedoucích představitelů ÚOKFK s osobami podezřelými ve významných korupčních kauzách. V květnu 2011 dva bývalí náměstci ÚOKFK Tomáš Krůl a Zdeněk Tomica přišli s tím, že nový ředitel Útvaru Tomáš Martinec nařídil, ať jeho útvar nevyšetřuje podezření, že čelný představitel strany Věci veřejné Vít Bárta uplácel, ale ať místo toho vyšetřují možnost, že Kristýna Kočí s Jaroslavem Škárkou spáchali daňový delikt tím, že nepřiznali příjmy. A podali na něj trestní oznámení. Tento čin je výrazem hluboké vnitřní rozpolcenosti útvaru a jedním z důkazů, že i v případě vysokých policejních funkcionářů se předpokládá, že jejich rozhodnutí jsou politicky motivována.

Korupce jako by nebyla

Specifický problém představují případy, kdy policie odrazuje občany od oznamování trestných činů, jejichž vyšetřování může být problematické. Přestože se jedná o postup, který je v rozporu s platnými předpisy, vyskytuje se jako přežitek takzvaného "čárkovacího systému", kdy je policista hodnocen hlavně podle počtu objasněných případů. Těžko objasnitelné případy v takovém případě zhoršují poměr oznámených a objasněných případů a mohou vést k horšímu hodnocení policisty.

O nízkém stupni osobní i skupinové integrity hovoří mimořádný rozsah úniků informací, ať již z policejních databází nebo z vyšetřovacích spisů. Také počet zjištěných (121) a objasněných (103) trestných činů úplatkářství v roce 2009 neodpovídá odhadovanému rozšíření korupce a pouze potvrzuje vysokou míru latence korupční trestné činnosti a nízkou míru efektivnosti jejího stíhání.

(Redakčně kráceno, titulky a mezititulky redakční.) 

Role v systému: míra, jakou daná instituce přispívá k celkové (protikorupční) funkci systému

Vnitřní správa: jak zajišťuje své řízení a nakolik je řádné, průhledné a odpovědné fungování dané instituce

Potenciál: jaké má daná instituce k dispozici zdroje k zajištění svých funkcí a jaká je její nezávislost

Číslo vyjadřuje na kolik procent se daná instituce blíží 100% ideálu

Rozsah úniků informací z policejních databází nebo z vyšetřovacích spisů je mimořádný.


Týdeník Ekonom ve spolupráci s Transparency International exkluzivně přináší shrnutí stavu všech základních pilířů, na nichž stojí národní integrita České republiky. Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 8. prosince.

banner 2

Související