Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vážná překážka, která do značné míry stála Česku v cestě čerpání peněz z unijních fondů, byla odstraněna: Senát schválil zákon o veřejných zakázkách. Ne že by senátoři zcela souhlasili s podobou, kterou mu vtiskli poslanci (viz Ekonom č. 44/2003) - vznesli zhruba patnáct pozměňovacích návrhů. Nakonec ale na miskách vah převážil fakt, že bez této normy by Brusel Praze eura nesvěřil. A taky skutečnost, že sama Evropská unie v nejbližší době přijme nové směrnice, kvůli kterým se bude novelizovat i český zákon. Připomínky, které Senát vznesl, se zapracují až do této novely. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon předkládá, počítá, že novelu začne připravovat ještě letos na podzim, jakmile EU nové směrnice zveřejní.
Pokud zákon, který schválila Poslanecká sněmovna i Senát, podepíše do konce ledna prezident a norma vyjde ve Sbírce zákonů, může nabýt účinnosti 1. dubna 2004.
Kromě drobností (odstranit zdvojenou pasáž, doplnit jednu dvě věty) měli senátoři jednu zásadní připomínku, na kterou by měli tvůrci novely zákona pamatovat. Týkala se pasáže o kaucích. Když se uchazeč o veřejnou zakázku cítí poškozen zadavatelem, může k němu vznést námitku. V případě, že "není vyslyšen", má do deseti dní možnost podat stížnost k orgánu dohledu (k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS). Pokud tak učiní, skládá kauci ve výši jednoho procenta jím nabízené ceny zakázky, nejvýše jeden milion korun. "Myslíme si, že by bylo vhodné, aby zákon umožnil stěžovateli detailně se seznámit s fakty ještě před podáním stížnosti. Aby zbytečně nepřišel o peníze," vysvětluje senátor Stanislav Bělehrádek.
Výhrady měli senátoři také ke kvalifikovanému seznamu dodavatelů, respektive k tomu, že ho povede MMR. V praxi tento registr znamená, že firma, která bude mít zájem ucházet se o veřejné zakázky častěji, předloží MMR potřebné doklady (účetní závěrky, osvědčení atd.) a získá certifikát. Když se pak bude ucházet o zakázku, stačí, když předloží toto potvrzení. "Nevím, proč to má evidovat MMR, logičtější by bylo, kdyby garantem byla například hospodářská komora. Tak tomu ostatně v mnohých zemích je," konstatuje Bělehrádek.
Vůbec nejdůležitější změnou by podle Bělehrádka mělo být to, že by se zákon měl v budoucnu celkově zjednodušit. "Norma je v této podobě příliš složitá. Obávám se, že malé obce či firmy nemají samy šanci se o zakázku ucházet a budou nuceny si najímat profesionální organizace, aby jim pomohly," dodává Bělehrádek.
Mluví tak zřejmě z duše všem, kterých se nový zákon o veřejných zakázkách týká. Zástupci obcí, měst, krajů, regionů, státních organizací i soukromých firem, kteří se sešli před nedávnem na diskusním fóru zorganizovaném MMR spolu s vydavatelstvím Economia, se shodli na jednom: ať je podoba zákona jakákoliv, rozhodně není příliš srozumitelná. S připomínkami se během dvouhodinové diskuse doslova roztrhl pytel.
Účastníkům například není jasné, jak má postupovat zadavatel zakázky v případě, kdy má rozhodnout, zda uchazeč z cizí země splňuje požadovanou kvalifikaci. Každý stát si totiž pravidla podnikání upravuje po svém a tomu odpovídají doklady, které jsou v příslušné zemi vyžadovány. Někde tak například znají výpis z trestního rejstříku a jinde ne.
"Jaké stanovisko mám vydat při rozlepování nabídek a jejich posuzování, když doklad, který u nás požadujeme, nebude firmou z jiné země doložen, ale bude k dispozici třeba jiný, o jehož věrohodnosti ovšem nic nevím? Mám takového uchazeče vyřadit rovnou a riskovat, že podá námitku, nebo ho naopak raději přijmout?" ptá se Helena Holubářová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
"Bohužel neexistují žádné seznamy nebo internetové stránky, které by doložily, jak je podnikání v různých zemích upraveno," konstatuje Martin Velík, ředitel legislativně právního odboru MMR. Radí, že pokud uchazeč o zakázku - cizinec - předloží dokumenty oficiálně přeložené do českého jazyka (překlad zadavatel může požadovat) a zadavatel rozumí, co tam je napsáno, a pokud je to doklad k dané oblasti relevantní, měl by ho považovat za odpovídající. U prokazování ekonomické způsobilosti by si zase mohl podle něho zadavatel informace ověřit například u banky či nezávislého auditora.
V praxi si ovšem lze takový postup jen těžko představit. Zadavatel se po otevření obálky musí rozhodnout ihned, zda nabídku akceptuje či nikoliv, a nemá čas zjišťovat další informace - oponovali přítomní.
Nedostatek spatřovali účastníci semináře například i v pasáži o námitkách. Podle textu zákona je sice potřeba podat odůvodněné námitky, ale ty už nemusejí nutně obsahovat informaci, v čem konkrétně spatřuje předkladatel porušení zákona a především, čeho se domáhá. "Často se stává, že zadavatel obdrží námitku s obsahem: Jsme nejlepší firmou v daném oboru. Není možné, že bychom nezvítězili. Doufáme, že se naší námitkou budete odpovědně zabývat. Jak má v takovém případě postupovat zadavatel?" ptal se Pavel Jirka ze společnosti Veřejné zakázky, která se zabývá poradenstvím v tomto sektoru. Dodává, že podle zákona by se měl touto námitkou zadavatel zabývat, byť neví, v čem měl vlastně pochybit. Může sice nevyhovět, ale tím pádem ztrácí lhůtu 60 dní, po kterou nesmí uzavřít smlouvu, a riskuje stížnost nespokojeného uchazeče u ÚOHS.
Podobných otázek padalo dost a dost, jednoznačných odpovědí však málo. Nezbývá tedy než počkat - jak ostatně konstatovali sami zástupci MMR i ÚOHS -, co ukáže praxe, a nabyté zkušenosti zohlednit v novele.
MMR chystá školení
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá na dobu, než zákon vstoupí v účinnost, vzdělávací semináře. Nejdříve má v plánu seznámit s obecnými pravidly pracovníky krajských úřadů, obcí a státní správy. Poté bude následovat detailnější vysvětlování - podle zájmu se uskuteční buď dvoudenní semináře pro deset až dvacet lidí, nebo se školení bude konat formou e-learningu, tedy přes internet.
Pokud zákon, který schválila Poslanecká sněmovna i Senát, podepíše do konce ledna prezident a norma vyjde ve Sbírce zákonů, může nabýt účinnosti 1. dubna 2004.
Kromě drobností (odstranit zdvojenou pasáž, doplnit jednu dvě věty) měli senátoři jednu zásadní připomínku, na kterou by měli tvůrci novely zákona pamatovat. Týkala se pasáže o kaucích. Když se uchazeč o veřejnou zakázku cítí poškozen zadavatelem, může k němu vznést námitku. V případě, že "není vyslyšen", má do deseti dní možnost podat stížnost k orgánu dohledu (k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS). Pokud tak učiní, skládá kauci ve výši jednoho procenta jím nabízené ceny zakázky, nejvýše jeden milion korun. "Myslíme si, že by bylo vhodné, aby zákon umožnil stěžovateli detailně se seznámit s fakty ještě před podáním stížnosti. Aby zbytečně nepřišel o peníze," vysvětluje senátor Stanislav Bělehrádek.
Výhrady měli senátoři také ke kvalifikovanému seznamu dodavatelů, respektive k tomu, že ho povede MMR. V praxi tento registr znamená, že firma, která bude mít zájem ucházet se o veřejné zakázky častěji, předloží MMR potřebné doklady (účetní závěrky, osvědčení atd.) a získá certifikát. Když se pak bude ucházet o zakázku, stačí, když předloží toto potvrzení. "Nevím, proč to má evidovat MMR, logičtější by bylo, kdyby garantem byla například hospodářská komora. Tak tomu ostatně v mnohých zemích je," konstatuje Bělehrádek.
Vůbec nejdůležitější změnou by podle Bělehrádka mělo být to, že by se zákon měl v budoucnu celkově zjednodušit. "Norma je v této podobě příliš složitá. Obávám se, že malé obce či firmy nemají samy šanci se o zakázku ucházet a budou nuceny si najímat profesionální organizace, aby jim pomohly," dodává Bělehrádek.
Mluví tak zřejmě z duše všem, kterých se nový zákon o veřejných zakázkách týká. Zástupci obcí, měst, krajů, regionů, státních organizací i soukromých firem, kteří se sešli před nedávnem na diskusním fóru zorganizovaném MMR spolu s vydavatelstvím Economia, se shodli na jednom: ať je podoba zákona jakákoliv, rozhodně není příliš srozumitelná. S připomínkami se během dvouhodinové diskuse doslova roztrhl pytel.
Účastníkům například není jasné, jak má postupovat zadavatel zakázky v případě, kdy má rozhodnout, zda uchazeč z cizí země splňuje požadovanou kvalifikaci. Každý stát si totiž pravidla podnikání upravuje po svém a tomu odpovídají doklady, které jsou v příslušné zemi vyžadovány. Někde tak například znají výpis z trestního rejstříku a jinde ne.
"Jaké stanovisko mám vydat při rozlepování nabídek a jejich posuzování, když doklad, který u nás požadujeme, nebude firmou z jiné země doložen, ale bude k dispozici třeba jiný, o jehož věrohodnosti ovšem nic nevím? Mám takového uchazeče vyřadit rovnou a riskovat, že podá námitku, nebo ho naopak raději přijmout?" ptá se Helena Holubářová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
"Bohužel neexistují žádné seznamy nebo internetové stránky, které by doložily, jak je podnikání v různých zemích upraveno," konstatuje Martin Velík, ředitel legislativně právního odboru MMR. Radí, že pokud uchazeč o zakázku - cizinec - předloží dokumenty oficiálně přeložené do českého jazyka (překlad zadavatel může požadovat) a zadavatel rozumí, co tam je napsáno, a pokud je to doklad k dané oblasti relevantní, měl by ho považovat za odpovídající. U prokazování ekonomické způsobilosti by si zase mohl podle něho zadavatel informace ověřit například u banky či nezávislého auditora.
V praxi si ovšem lze takový postup jen těžko představit. Zadavatel se po otevření obálky musí rozhodnout ihned, zda nabídku akceptuje či nikoliv, a nemá čas zjišťovat další informace - oponovali přítomní.
Nedostatek spatřovali účastníci semináře například i v pasáži o námitkách. Podle textu zákona je sice potřeba podat odůvodněné námitky, ale ty už nemusejí nutně obsahovat informaci, v čem konkrétně spatřuje předkladatel porušení zákona a především, čeho se domáhá. "Často se stává, že zadavatel obdrží námitku s obsahem: Jsme nejlepší firmou v daném oboru. Není možné, že bychom nezvítězili. Doufáme, že se naší námitkou budete odpovědně zabývat. Jak má v takovém případě postupovat zadavatel?" ptal se Pavel Jirka ze společnosti Veřejné zakázky, která se zabývá poradenstvím v tomto sektoru. Dodává, že podle zákona by se měl touto námitkou zadavatel zabývat, byť neví, v čem měl vlastně pochybit. Může sice nevyhovět, ale tím pádem ztrácí lhůtu 60 dní, po kterou nesmí uzavřít smlouvu, a riskuje stížnost nespokojeného uchazeče u ÚOHS.
Podobných otázek padalo dost a dost, jednoznačných odpovědí však málo. Nezbývá tedy než počkat - jak ostatně konstatovali sami zástupci MMR i ÚOHS -, co ukáže praxe, a nabyté zkušenosti zohlednit v novele.
MMR chystá školení
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá na dobu, než zákon vstoupí v účinnost, vzdělávací semináře. Nejdříve má v plánu seznámit s obecnými pravidly pracovníky krajských úřadů, obcí a státní správy. Poté bude následovat detailnější vysvětlování - podle zájmu se uskuteční buď dvoudenní semináře pro deset až dvacet lidí, nebo se školení bude konat formou e-learningu, tedy přes internet.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
