Nová Praha v ohrožení? Metropolitní plán vzniká v utajení a může mít zpoždění

Dnes se na hlavní město "nalepují" další a další satelity, nové domy vyrůstají na polích. To by však mělo skončit. Má tomu zabránit Metropolitní plán, který připravuje pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). Měl by začít platit od ledna 2021.

"Metropolitní plán omezí zastavování krajiny a rozšiřování města," říká ředitel IPR Petr Hlaváček. Klade také důraz na veřejná prostranství, tedy na podobu ulic, náměstí, parků, nábřeží. Mají být příjemná a průchozí třeba i pro seniory nebo handicapované.

Chystaný návrh město zároveň důsledněji rozdělí na lokality se specifickým typem zástavby. Díky tomu už nebude možné postavit mezi rodinnými domy pětipatrovou bytovku. V zástavbě na Vinohradech zase musí vznikat blokové domy, které odpovídají svému okolí.

Metropolitní plán řeší i výškové budovy. "Například na Pankráci doporučuje jejich dostavbu," říká Hlaváček a vysvětluje, že by mohly stavět jen na vybraných místech, tak aby nenarušily třeba pohled z Pražského hradu na Vinohrady. Téma je poměrně kontroverzní, takže podle Hlaváčka nakonec může po projednání s městskými částmi a veřejností zvítězit konzervativnější varianta - nestavět výškové budovy. "A téma lze znovu otevřít třeba za 10 nebo 15 let," podotýká Hlaváček. Někteří developeři a architekti však varují, že se nemusí stihnout projednat a schválit včas.

"Plány pro Prahu mají tradičně mnohaleté zpoždění, neustále se mění jejich zadání a podoba," upozorňuje generální ředitel společnosti Finep Tomáš Pardubický. Zdůrazňuje, že z veřejných peněz už na ně byly vyhozeny stamiliony. A se současným Metropolitním plánem to podle něj bohužel vypadá podobně.

"Dostáváme se do stavu, kdy je velmi obtížné stihnout projednání Metropolitního plánu do konce roku 2020," říká Petr Klápště ze společnosti Nature Systems, která se věnuje udržitelnému urbanismu a plánování. Přitom platnost stávajícího územního plánu končí 31. prosince 2020. Pokud Praha zůstane bez platného územního plánu, výrazně by se zabrzdil její rozvoj a radikálně by se omezila možnost výstavby.

Podle majitele společnosti Cetral Group Dušana Kunovského v současné situaci legislativního chaosu opravdu hrozí, že se Metropolitní plán nestihne schválit do konce roku 2020. "Praha by ale s největší pravděpodobností získala výjimku a platil by stávající území plán," myslí si Kunovský. Jenže jeho platnost už se jednou prodlužovala. "Ve většině velkých měst západní Evropy se nejpozději po uplynutí jednoho desetiletí územní plán přehodnotí a připraví se nové plochy pro další rozvoj. Bez toho se z města stane mrtvé místo," říká generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec. A přesně to se podle něj nyní v Praze děje, protože vhodné pozemky pro přirozený rozvoj Prahy rychle ubývají.

"Nemáme důvod předpokládat, že se termín nestihne," kontruje Petr Hlaváček, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje. Pokud by ke zpoždění přece jen došlo, mohlo by se podle Hlaváčka pravděpodobně po určitou dobu rozhodovat na základě existujících dokumentů.

Architekt Klápště se domnívá, že lze očekávat minimálně jedno opakované projednání Metropolitního plánu. Celý proces také nezávisí jen na době práce architektů, ale prodlouží ho i zákonné lhůty na jednotlivé kroky nebo rozhodování politiků. "Praha opravdu potřebovala změny v územním plánování. Ale měnit pod časovým tlakem všechno najednou, bylo možná až moc ambiciózní," je přesvědčen Klápště. Zároveň upozorňuje, že při přípravě Metropolitního plánu už bylo ohlášeno několik zpoždění.

Kromě pomalé přípravy si odborníci stěžují, že Metropolitní plán vzniká de facto v utajení. Veřejně se má projednávat až po dokončení návrhu. "To je sice v souladu se zákonem, ale svádí to k tomu, že je debata spíše destruktivní, než konstruktivní," říká Klápště. Lidé v podstatě již jen kritizují, to co jim vadí. "Přitom postřehy laiků jsou nejcennější na začátku. Mohou říci, co jim dnes ve městě vyhovuje a co by naopak rádi změnili a tím nasměrovat práci architekta," popisuje Petr Klápště.

Institut plánování a rozvoje se sice dlouhodobě snaží zapojovat veřejnost do správy města, u rozsáhlého a odborného dokumentu, jako je územní plán, je však podle IPR potřeba postupovat jinak než při rekonstrukci jedné ulice. "Žijeme v zastupitelské demokracii, celý proces přípravy Metropolitního plánu provázely intenzivní konzultace se zástupci městských částí," hájí postup šéf IPR Hlaváček. S kolegy připravil řadu veřejných prezentací, debat, výstav a na webu IPR jsou vyvěšeny hlavní principy plánu.

Návrh Metropolitního plánu má být zveřejněn až po jeho dokončení. Teď prochází kontrolou magistrátu, takže zájemci se s ním budou moci seznámit zřejmě letos v létě a následně podávat připomínky. Jenže takový přístup odmítají i developeři.

"Přípravy klíčového dokumentu pro územní plánování probíhají v utajovaném režimu, což dlouhodobě kritizuji," stěžuje si Evžen Korec. Podle něj by autoři Metropolitního plánu měli každou aktualizaci včetně zdůvodnění zveřejnit už v průběhu přípravy. "Stávající tajnosti jen nahrávají nejrůznějším spekulacím," věří Korec.

* Jak se Praha v příštích letech promění?

* Co můžeme od změn čekat?

* A počítá se ještě s "chobotnicí" od architekta Kaplického?

Odpovědi najdete Ekonomu 12/2016. Téma si můžete také zdarma přečíst v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.