Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Přečtěte si více o službě.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

To, že se toto predátorské chování děje doopravdy, zase potvrdila nedávná pokuta, kterou dostaly britská banka Barclays a švýcarský finanční ústav Credit Suisse. Ty musí americkým regulátorům zaplatit přes 154 milionů amerických dolarů za klamání investorů.

Tzv. dark pools se využívají pro nákup a prodej velkých balíků akcií mimo standardní burzy. Například - penzijní fond chce koupit 10 milionů akcií společnosti Tesco. Ví, že pokud by s touto poptávkou šel na veřejný trh, cena akcií by výrazně stoupla, a to třeba natolik, že by se nákup akcií nevyplatil.

Takže se penzijní fond obrátí na obchodníka s akciemi, aby se diskrétně poptal. Jenže najednou zjistí, že i při malých obchodech s nejvyšším utajením jde cena akcií zcela neočekávaně vzhůru. Za starých "dobrých" časů by fond obžaloval brokera za inside trading, za vyzrazení poptávaného objemu akcií. A vyhrál by.

Jenže nyní stačí, když člověk zadá ve vlastním obchodním systému objednávku nákupu akcií. Tato objednávka směřuje do společného systému a tam ji zaregistrují obchodníci - roboti. Ti pak vyšlou příkaz na burzu a poptávají stejné akcie, ale protože jde o roboty a tzv. high frequency trading, stihnou poptávku poslat třeba milionkrát za vteřinu, a navíc podstatně dřív, než se tam dostane ona původní poptávka lidského tradera. Opakovaný příkaz stihne vyhnat cenu akcie dřív, než jakýkoliv lidský obchodník vůbec zjistí, že je něco na prodej. Celé je to závod o to, kdo je rychlejší, kdo má lepší algoritmus a rovnější drát na připojení. Každopádně člověk vždycky prohrává. Nakonec společnost či fond, jež měly úplně na začátku zájem o akcie, kupují dráž.

Úkolem dark pools (tedy míst mimo burzu) bylo původně vyloučit roboty z obchodování - a umožnit prodej a nákup "postaru". Jenže nakonec se dark pools staly synonymem pro obchodování bez pravidel, kde se ve finále i pár obchodníků využívajících algoritmy vysokofrekvenčního obchodování objeví také. Z jednoduchého důvodu. Dark pools by bez nich ztratily likviditu a "někdo" občas musí předstírat, že i na takovém trhu se něco děje. Spolupráce je výhodná pro banku, která systém dark pool obhospodařuje (má likvidní trh, a navíc ještě provizi od majitele robotů), i pro obchodníka využívajícího roboty, protože ten neprodělá. Pro běžné klienty to ale nijak výhodné není - platí bance za bezpečnost, které se jim nedostává.

Právě za to Barclays dostala pokutu 70 milionů dolarů. Credit Suisse zaplatí celkem 84,3 milionu dolarů mimo jiné i proto, že dovolila ve svém "tmavém systému" zobchodovat přes stovku nelegálních pokynů. Banky nejsou jediné - už loni na podzim za neposkytnutí informací investorům dostal americký broker ITG 20milionovou pokutu.

Zneužití dark roomů popsaná v knize Flash Boys se prý stala jedním z podkladů pro vyšetřování obchodníků. Dark roomy jsou totiž přitažlivé tím, že nejsou regulované. Právě proto se tam objevuje víc manipulací a podvodů. A pokud na to dojede investor - a má pocit, že jej obchodník podvádí, skončí celá kauza nakonec u některého z regulačních úřadů.

Vyšetřováním se pak zjistí, že banky porušují zákon o cenných papírech. Banky a brokeři potom, když dostanou pokutu, slíbí, že pro příště bude jejich systém fungovat podle jasných pravidel. Minimálně do té doby, než si zase někdo bude stěžovat.

Zdá se, že by bylo úplně nejjednodušší obchodování prostřednictvím dark pools zakázat. Jenže právě tím, že jde o uzavřený systém, kde nemůže obchodovat "kdekdo", jsou přitažlivé pro investory, kteří doufají, že jejich prostřednictvím nakoupí nebo prodají za lepší ceny. Protože jejich obchodní pokyny nevidí nikdo jiný, a díky tomu se dají přehazovat velké balíky akcií, aniž by to mělo vliv na tržní cenu. Problém je v tom, že se těmto velkým obchodníkům nelíbí, když se někdo snaží na jejich výdělcích přiživit.

Takže nakonec proti sobě působí dvě tendence. Jedna je mít neregulované dark pools pro privátní investory, kde se dá dělat cokoliv. A druhá mít regulované dark pools, kde se hraje podle pravidel, která vylučují, aby se v nich dalo dělat cokoliv.

Američtí regulátoři tvrdí, že chtějí pokračovat v boji proti všem, kteří chtějí manipulovat, i proti těm, kteří se tváří, že žádnou manipulaci nevidí. A že další kauzy i pokuty budou následovat. O tom samozřejmě nelze pochybovat. Jenže prostředí bez jakékoliv regulace láká. Minimálně do první ztráty.

Související