Nová Suzuki Vitara dostala městské rysy. Z auta do terénu moc nezůstalo

Jako by novou Vitaru s jejím předchůdcem nespojovalo vůbec nic. Suzuki se stavbou nového kompaktního SUV začalo od začátku. Pryč je rámová konstrukce, pryč je i rezervní kolo na zadních dveřích, pryč jsou hrany drsného off-roadu.

Nový design je líbivý, zejména pokud si budoucí majitel zvolí nějaké výrazné barevné schéma, nebo nejlépe příplatkové dvoubarevné provedení. Je ale nutné podotknout, že autu to bezesporu sluší. Jen ti, kteří u Suzuki hledají opravdové geny off-roadu, budou už nyní zklamaní. Mají totiž tu smůlu, že patří k menšině.

Trochu rozpačitý dojem z vozu vyvolá přechod do interiéru. Zatímco zevnějšek je nápadný, uvnitř se designéři drželi zkrátka. Jedinou výjimkou je ozdobná lišta palubní desky, která odpovídá svojí barvou exteriéru. Jinak je ale plastové provedení kabiny spíše studené.

Škoda že návrháři nepřišli s novými tlačítky. Vyloženě velká tlačítka (u off-roadu měla smysl, protože je šlo stisknout i v pracovních rukavicích) se do jinak uhlazeného vozu příliš nehodí. Provedení sedadel kombinujících kůži s alcantarou je nicméně povedené. Pochválit kabinu je nutné i za prostornost.

A je tu ještě jeden zásadní fakt, proč by si více lidí mělo oblíbit Suzuki - díky jeho přístupu k ceníku. Pokud si totiž zákazník zvolí výbavu, dostane už vše v ceně. Připlácí se jen za zmíněnou metalízu. Ekonom testoval top provedení Elegance, jehož součástí byla i dotyková obrazovka vybavená novým operačním systémem. Ten je mnohem přehlednější než dříve, využívá grafiku s velkými dlaždicemi.

Navigace je jednodušší, ale užitečná. Japonci v ceně dodávají dokonce i adaptivní tempomat. Jeho součástí je také kolizní brzda, tedy zařízení, které rozpozná nebezpečí a v případě hrozícího střetu se auto pokusí zastavit. Suzuki by ale ještě mělo zapracovat na jeho citlivosti.

Prohlédněte si výbavu Suzuki Vitara

Prohlédnout fotogalerii

Vitara se na českém trhu prodává pouze se dvěma motory. Poněkud neobvyklý je fakt, že mají oba shodný objem 1,6 litru i výkon 120 koní. Rozdíl je jen v tom, jaké palivo konzumují. Ekonom zkoušel benzinovou jednotku, která je velmi tichá.

Atmosférický motor je potřeba k lepším výkonům trochu popohánět do otáček, s čímž mu pomáhá přesná manuální převodovka. Ačkoliv má jen pět stupňů, není nutné nad ní lámat hůl. Na pátou rychlost motor točí na dálnici 3000 otáček za minutu, což mu ještě dává prostor k další akceleraci. Samozřejmě není záhodno počítat s bleskovým předjížděním. Suzuki se totiž nejvíc líbí v městském provozu.

Příjemným bonusem navíc je pohon všech kol, kterým byl zkoušený vůz vybaven. Je řešen mezinápravovou spojkou a systémem AllGrip. Zařízení se ovládá otočným tlačítkem na středovém panelu, kterým lze volit nastavení, například automatické chování spojky, plné sepnutí, nebo naopak poslat sílu jen na příď. I díky tomu Suzuki může fungovat mimo asfalt. Ke kvalitám svého předchůdce v této oblasti už má dál, ale většinovému zákazníkovi to chybět nebude.