triktně vzato to třeba znamená, že pokud obchodní společnost mění svoji zakladatelskou listinu, k čemuž je zapotřebí notářský zápis, případná plná moc by měla být udělena taktéž ve formě notářského zápisu.

Nejvyšší soud ovšem v závěru loňského roku rozhodl, že i v případě, kdy se plná moc uděluje k právnímu jednání, které musí mít podobu notářského zápisu (např. již zmiňovaná změna zakladatelské listiny společnosti), postačí, pokud je plná moc udělena písemně a podpis zmocnitele na plné moci je pouze úředně ověřen.

Někteří notáři ovšem tento závěr odmítají a trvají na dosavadním přístupu. Podle nich se tedy musejí dodržovat zákonné požadavky občanského zákoníku, případně soulad se zahraniční právní úpravou, jestliže dojde k jednání se zahraničními společnostmi. Tam, kde např. rozhoduje zahraniční společník, tedy postačí pro udělení plné moci dodržet formu stanovenou požadavky místního právního řádu.

Připravovaná novela občanského zákoníku, jejíž účinnost se prozatím plánuje na léto roku 2015, má za cíl změnit i toto ustanovení, které se právě týká plné moci. Změna má spočívat ve skutečnosti, že v některých jmenovaných případech postačí pro jednání vyžadující notářský zápis jen plná moc s ověřeným podpisem. I navrhované nové znění čelí značné kritice a otázkou zatím zůstává, jak se vyvine v rámci legislativního procesu.

 

Linda Čechová, advokátka KPMG Legal

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související