Místo Zemana opět Klaus? Co čeká nejsilnější hráče české politiky

Ani rok staré předpovědi, že domácí politická krize hned tak neskončí, se nenaplnily. V porovnání s dřívějškem vcelku hladce funguje vláda, skandály rozbíjející předchozí Nečasův kabinet utichly a i když tradiční politické strany utrpěly těžké ztráty, tak se nerozpadly. Dokonce se rýsuje křehké, ačkoli s ohledem na evropský vývoj asi jen krátké ekonomické oživení.

Skutečný klid nicméně nebude. Rok 2015 ovlivní hlavně události kolem Miloše Zemana a šéfa hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Mají jak velký vliv, tak mnoho odpůrců čekajících na jejich chybné kroky.

Situaci jim ale usnadňuje fakt, že politika zůstává roztříštěná. Její nositelé, tradiční politické strany, jsou nepočetné, ideově nepříliš ukotvené a v některých případech, hlavně pokud jde o ČSSD, rozdírané personálními spory. Často vypadají jako uzavřené kluby, a jejich akceschopnost proto zůstává omezená.

Asi budou sbírat síly k dalšímu zápasu, který se rozpoutá s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny.

Jenomže naprostou novinkou – po 25 letech relativního klidu – je najednou vliv zahraniční politiky, a to nikoli té evropské a integrační. Dění za hranicemi, tentokrát za začínající (studené) války mezi Západem a Ruskem, a postoje k účastníkům východního konfliktu mohou mít podobný nebo i větší význam než sociální politika či daně a mohou rozhodovat o preferencích a oblibě domácích politiků. S předstihem se přitvrdila hlavně jejich rétorika.

Tajemný hrad

Prezident Miloš Zeman se i za této situace může pokoušet měnit republiku do poloprezidentské podoby. Proto se rozhodl pro střet s nejviditelnějším soupeřem – s T0P 09.

Jak však ukazuje výrazný pokles jeho popularity (z 58 na 38 procent), přecenil síly. Nemalá část veřejnosti ho totiž chápe, podobně jako dříve Václava Klause, za hrobníka odkazu Václava Havla. Proti sedmdesátiletému Ze­manovi hraje i fakt, že nedovede oslovit internetovou generaci. Naopak ji irituje, a to natolik, že je proti němu ochotna vyjít do ulic.

Jak takový střet, pokud bude eskalovat, může dopadnout, lze jen odhadovat. Už jednou požadavku na rezignaci čelil a obstál. V prosinci 1999 výzvu "Děkujeme, odejděte", protestu proti opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS, podpořily desetitisíce lidí a požadovaly předčasné volby. Rozhodující se ukázalo, že přes hlasité demonstrace v Praze a velkých městech zůstal ohlas na nátlak, organizovaný listopadovými studentským vůdci, slabý.

Zeman naznačuje, zejména pokud jde o ekonomiku, že neexistuje jen Brusel a Washington, ale také Peking a Moskva. Navíc tvrdí, že Rusko nadále patří do Evropy, a zdá se, že je mu blízká představa, že by Česko mohlo sehrát úlohu mostu mezi Západem a Východem.

Jde o riskantní strategii. Česko není velmoc a s obdobným úmyslem kdysi ztroskotal prezident Edvard Beneš. Navíc pro něco takového nemají žádné pochopení v USA. Tvrdý střet lze čekat zejména ve chvíli, kdy se česká vláda rozhodne obnovit tendr na výstavbu nových jaderných reaktorů. Při rozhodnutí, zda do něj vpustit proti americko‑japonské firmě Westinghouse, jak to požaduje Zeman, také Rosatom.

A jestli Zeman celý svůj zápas prohraje? Pak nelze vyloučit, že by se ho pokusil na Pražském hradě zastoupit Václav Klaus. Ačkoliv jeho renomé utrpělo, když se loni i letos odmítl postavit do čela "nové pravice" a spokojil se s úlohou pouhého komentátora politického dění.

Vzestup Andreje Babiše

Klíčovou figurou je i novopečený politik, miliardář a me­diál­ní magnát Andrej Babiš, který z pozice ministra financí už částečně řídí stát. Představa, že se jeho narychlo vytvořené a nečitelné hnutí ANO 2011 rozpadne, nevyšla.

Rychle se učí, patří kupodivu k obratným vyjednavačům a neudělal žádnou chybu. Veřejnosti zjevně nevadí jeho komunistická minulost, vágní program a ani hrozba oligarchizace domácí politiky po berlusconiovském vzoru. Dále funguje, a to i mezi podnikateli, nic neříkající heslo "bude líp".

Zatímco při loňských volbách Babišovo hnutí skončilo těsně za ČSSD, teď je podle průzkumů s 30 procenty o polovinu silnější než sociální demokraté a dále posiluje. Navzdory faktu, že sdružuje pouhých 1500 lidí.
Jeho rostoucí síla představuje ideální pozici pro rozbití koaliční vlády. Proti takovému kroku stojí starší poučka, že původce předčasných voleb v nich obvykle nevítězí.

Výhra by přitom před Babišem otevřela cestu nejen k premiérskému křeslu, ale jednou, možná, i na Pražský hrad.
Zajímavý bude vztah mezi oběma nejsilnějšími hráči. Spojuje je nepřátelství vůči TOP 09, Zeman si navíc potrpí na silné osobnosti, a tak se Babiš těší jeho přízni. Třeba ale jen proto, aby si prezident alespoň na této frontě zajistil po dobu svého úřadu klid. Nelze ani vyloučit, že to tak jen vypadá a Babiš ve skutečnosti drží Zemana v šachu, protože proti němu může nasadit svoje noviny.

ANO 2011 je ale zatím nepevná konstrukce a může se ukázat, že není na tvrdý střet stavěna. Ostřílené politiky nemá a expanduje jen díky Babišovu jménu, penězům a na ně navázanému marketingu.

Jaké vyhlídky má v letošním roce "tradiční" česká levice a pravice? Celý text najdete ve velké ročence Svět 2015. Více zde.