Ekonom přes SMS

Novinka! Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Na začátku transformace se řešila zásadní otázka, jak rychle v reformách postupovat. Jedni prosazovali šokovou terapii, druzí gradualistický přístup. Můžeme říci, co bylo úspěšnější?

Je jasné, co znamená šoková terapie. Co znamená gradualismus ale tak úplně jasné není. Spíše kritici, kterým se nelíbila šoková terapie, říkají, že se to mělo dělat jinak, pomaleji. Všechny země přitom měly transformační recesi, bez ohledu na to, jestli to dělaly tak, nebo onak. Z mého pohledu tak byly zásadním faktorem výchozí podmínky jednotlivých zemí.

Je tedy důležité si uvědomit, že země střední Evropy nestály na stejné startovní čáře.

Z toho důvodu je také snaha o srovnání velmi problematická. Naše ekonomika byla centralizovaná - neproběhly žádné reformy -, a na druhé straně relativně vyspělá. Oproti tomu Maďaři byli zadlužení, ale měli samostatné podniky. A podobně se lišily i další země. Měly prostě jiné podmínky, které potom určily, co se v reformách mohlo a nemohlo dělat.

Jak dlouho se i proto čekalo, že bude transformace trvat? A skončila vůbec?

Právě toto je zásadní problém. Očekávání byla obrovská, nejen u nás, ale i v ostatních zemích, a byla naprosto nereálná. Berte to tak, že v roce 1950 byl HDP u nás a v Rakousku zhruba stejný. Po 40 letech komunismu byl poloviční nebo třetinový, podle toho, jak to budeme měřit. Já si přitom myslím, že neexistují žádné vnitřní překážky, které by bránily v tom, abychom měli stejnou životní úroveň, jakou má Rakousko. Ale těch 40 let se prostě nedá dohnat za 5 ani 10 let - pokud se tedy Rakušané nezastaví.

Dá se i přesto nějak měřit úspěšnost transformace?

Tím hlavním faktorem je ekonomický trend. Z mého pohledu není až tak důležité, jestli je, anebo není recese. To je jen jakýsi krátkodobý výkyv, který odezní. O co opravdu jde, je dlouhodobá schopnost dané ekonomiky růst. A když se podíváme na statistiky za socialismu, tak se tempo růstu neustále snižovalo. Z vysokých úrovní v 50. letech až do 80. let, kdy byl náš růst v podstatě nulový. Po roce 1989 došlo k obratu. Naše ekonomika je schopná růst, je schopná konvergovat k vyspělým ekonomikám.

To je tedy zásadní změna na makroúrovni. Jak by vyznělo srovnání na mikroúrovni?

To se těžko měří. Mohli bychom něco říkat o produktivitě práce, která se zvýšila, ale já bych spíše poukázal na zahraniční obchod. V roce 1989 nebyla naše ekonomika schopná nic vyvážet na Západ. A pokud už jsme tam něco prodali, tak to byla telata, dřevo, prostě něco, co jsme nemohli pokazit. Teď jde absolutní většina našich exportů na Západ.

Dají se možná i proto z transformace ekonomik střední a východní Evropy po oněch pětadvaceti letech vyextrapolovat nějaká doporučení pro země, které transformace čeká?

To hlavní je být trpělivý. Podle mě měl pravdu politolog Ralf Dahrendorf, který na začátku říkal, že politické změny budou trvat šest měsíců a ekonomické změny šest let - což tak zhruba sedí -, ale změny institucionální, tedy to, jak společnost funguje, budou trvat 60 let.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko: Lacina a Žídek

Studio ZetProjekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související