7 klíčových kroků

1. Zajistit danění zisku v té zemi, kde byl skutečně vytvořen.

2. Upravit smlouvy o zamezení dvojího zdanění, aby se omezilo poskytování výhod plynoucích z těchto smluv v nepřijatelných případech, které by způsobovaly dvojí nezdanění příjmů.

3. Upravit směrnice o převodních cenách tak, aby se zabránilo nadměrným platbám za pronájem a prodej nehmotného majetku a jeho přesuny nepředstavovaly pouze nástroj pro transfer zisku.

4. Omezit využívání nadměrných úrokových plateb z vnitropodnikových půjček placených z korporace s vyšším daňovým zatížením korporaci usídlené v zemi s nižším daňovým zatížením.

5. Zamezit poskytování výhod a daňové uznatelnosti nákladů, které již byly zároveň uplatněny jako daňový výdaj v jiné zemi.

6. Pracovat s výzvami digitální ekonomiky.

7. Pomocí nového modelu danění na mezinárodní úrovni zajistit soudržnost u korporátního zdaňování.

S mezinárodním daňovým plánováním počítá ve světě čím dál více podniků. A to i v České republice, což je dáno silným napojením řady významných českých firem na nadnárodní společnosti a také jejich průnikem na mezinárodní trhy. Řada z nich se ale snaží najít skuliny v zákonech, a tím připravují země o peníze, které citelně chybí ve státních rozpočtech. Aktuální návrhy OECD by měly státům usnadnit potírání právě takových daňových úniků.

Jedním z cílů daňového plánování je rozložení daňového zatížení tak, aby firma platila co nejméně; například vytvořením politiky převodních cen (tzv. transfer pricing), což je nastavení cen mezi podniky uvnitř nadnárodní firmy tak, aby co největší podíl firemních zisků vznikal v zemích s co nejmenším daňovým zatížením.

To se firmám daří i při respektování domácích daňových pravidel ve všech státech, kde firmy z nadnárodní skupiny fungují. Nejen z tohoto důvodu vytvořila OECD první souhrnné doporučení pro koordinovaný postup v boji proti daňovým únikům nadnárodních společností pod projektem BEPS (Base Erosion and Profit Shifting, tedy narušování základu daně a přesun zisku). Projekt OECD má za cíl vytvořit jednotný soubor mezinárodních daňových pravidel, které by zamezily vyhýbání se daňovým povinnostem.

“Jedná se o vícestrannou iniciativu s cílem řešit agresivní praktiky daňových úniků nadnárodních firem,” tvrdí ve zprávě k projektu generální tajemník OECD Ángel Gurría. Tyto praktiky totiž narušují daňové systémy a nejenže poškozují schopnosti vlád bojovat s daňovými úniky a potenciál ekonomik, ale také nahlodávají důvěru občanů v celý daňových systém. Podle Jindřicha Mejvalda, mluvčího Specializovaného finančního úřadu, který se věnuje firmám s obratem větším než 2 miliardy korun, se Česko do projektu BEPS už aktivně zapojilo.

Pokud i další státy začnou skutečně pracovat s projektem BEPS, mohlo by to vést k mnohem efektivnějšímu potírání daňových úniků. A to nejen v případě nelegálního mezinárodního daňového plánování, ale také snižování základů daně v rámci zákonem povolených mechanismů.

Projekt má ale vyřešit i řadu dalších otázek. V minulosti se se vznikem nadnárodních obchodních struktur objevila také daňová otázka dvojího zdaňování příjmů nadnárodních korporací. Tu se podařilo vyřešit zavedením mezinárodního danění, ovšem to byla pravidla vytvořena ve dvacátých letech minulého století.

Tato téměř stoletá pravidla však mohou jen těžko odrážet současnou "globální" situaci, v níž prolínání mezinárodních a lokálních pravidel využívá řada korporací ve svůj prospěch. “Dostali jsme se od dvojího zdanění až k dvojímu nezdanění,” komentuje aktuální situaci odborná asistentka katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE Jana Skálová. Evropská Unie se proto vydala cestou zbavování se překážek pro pohyb lidí a kapitálu, ale také snahou o odstraňování dvojího zdanění.

Příjem z daní, o něž korporace připraví státní rozpočty, se státy běžně snaží nahrazovat příjmy z jiných zdrojů, často zvyšováním jiných daní (například DPH), což ovšem přenáší daňovou zátěž občany či na místní firmy podnikající ve stejném oboru, které kvůli tomu přicházejí o konkurenceschopnost.

Akční plán BEPS obsahuje 15 klíčových kroků, které by měly být schváleny skupinou největších ekonomik světa G20 v roce 2015. Prvních sedm zveřejněných doporučení bude hrát klíčovou roli na setkání lídrů G20, které se bude konat od 15. do 16. listopadu v Austrálii.

Související