Německo se před pár dny pochlubilo novým rekordem. Podíl obnovitelných zdrojů na tamní výrobě elektřiny během prvního pololetí dosáhl rekordních 31 procent. Na oslavné ódy o rostoucí výrobě z větrné a sluneční energie je třeba reagovat s jistou skepsí.

Pozoruhodné je, že největší podíl (10,1 %) na uvedeném procentu má spíše přehlížená biomasa. Naopak větrná energie není zrovna velký zázrak. Každý návštěvník Německa, zejména jeho severní části, uvidí nekonečný les kovových stožárů osazených větrnými turbinami. Sami Němci začínají pochybovat a hovoří o "zachřestování" krajiny.

Větrné elektrárny se navzdory enormnímu počtu v prvním pololetí podílely na výrobě elektřiny v Německu jen z 9,6 procenta. A to jim ještě pomohlo příznivé počasí.

Meze růstu zeleného byznysu lze pozorovat i v Česku. Podíl početných solárních elektráren na výrobě elektřiny v dubnu dosáhl pouhých 3,4 procenta (novější data zatím Energetický regulační úřad nestihl vydat). Žádná sláva, když uvážíme, že dotování solárních elektráren prodražuje spotřebitelům cenu elektřiny o zhruba 400 korun za megawatthodinu.

Nebo jiný případ. Záplava žluté řepky byla i letos na českých polích nepřehlédnutelná. Loni podobné množství stačilo k výrobě 182 tisíc tun bionafty a náhradě 4,4 procenta celkové spotřeby nafty v dopravě.

Tři uvedené příklady dokládají, že i zelená energetika časem narazí na svůj strop.

Související