Prvním, bohužel nemilým zjištěním je, že udělat si přesný obrázek není vůbec snadné. A to přesto, že evropské dotace jsou – nebo by měly být – striktně kontrolovány. A navzdory tomu, že stát má dokonce svoji "cyklostrategii". Přesto neexistuje centrální soupis, co a za kolik se postavilo či postaví. Každý region si staví po svém, něco přidává stát.

Ne že bychom v redakci byli zastánci nějakých centrálních evidencí – na rozdíl od současné vlády –, ale u úzkostlivě hlídaných evropských dotací neexistence základního přehledu překvapuje.

Po téměř detektivní práci lze říci, že za dobu prvního balíku evropských dotací se v cyklotrasách prostavělo přes sedm miliard korun. V nepřehledném rejdišti tak někde vznikly úseky drahé téměř jako německé dálnice. Typicky pak "vymazlené" úseky míří odnikud nikam, bez návaznosti na jiné trasy.

Poznámka na okraj – je příznačné, že přestože tak rádi jezdíme, cyklostezky téměř výhradně stavíme za cizí peníze.

A nakonec zpráva – necháme na úvaze, zda dobrá, či špatná. S dalším takzvaným rozpočtovým obdobím se chystá nová záplava projektů. Zdá se, že existence dotací z nás definitivně učiní národ „cyklotrasový“. (Možná nemusí být špatné založit si nějakou tu stavební firmu…)

Hezké čtení

Související