Banka pro mezinárodní platby ve své výroční zprávě kritizuje uvolněnou měnovou politiku a příliš nízké úrokové sazby. To by mohlo vést k dalšímu nafouknutí cen akcií, dluhopisů a nemovitostí. Může měnová politika Fedu a ECB podobnou bublinu skutečně způsobit?

Určitě k tomu může přispět, ale ti, kteří bubliny nafukují, jsou investoři a spotřebitelé. Centrální banky mají ovlivňovat inflaci a na druhém místě míru nezaměstnanosti. Finanční trhy nejsou jejich primární starostí. Samozřejmě trhy ovlivňují stabilitu ekonomiky, a banky je tak nemohou úplně opomíjet. Nicméně nemyslím si, že by utahování měnové politiky pomohlo. Spíše by bylo dobré se zaměřit na jednotlivá opatření, která by cílila na sektory, kde by se nebezpečné bubliny mohly objevit.

Měly by tedy centrální banky kromě standardních nástrojů, jako jsou úrokové sazby, používat také jiné nástroje spadající do skupiny takzvané obezřetnostní politiky? To by znamenalo, že by se měnová politika odvíjela nejen od vývoje inflace nebo HDP, ale kladla by i důraz na finanční stabilitu.

Je to určitě cesta správným směrem. První, kdo tyto nástroje uplatňuje, je Britská národní banka. Historie je plna průzkumů a úvah na toto téma. Hodně se například mluvilo o tom, že kdyby Fed uplatňoval tyto nástroje ve vztahu k trhu s nemovitostmi - kdyby se více zaměřil na regulaci nestandardních hypoték - tak by ta poslední krize nebyla, anebo by byla mírnější. Takže tyto nástroje jsou důležité. Na druhou stranu si ale nemyslím, že mají být součástí standardní měnové politiky. Spíše je to záležitost regulace.

Doporučuješ tedy, aby byly politika měnová, tedy řekněme standardní, a politika finanční, nebo obezřetnostní, odděleny? Měly by je mít na starost dvě instituce?

Podle mě by to bylo lepší, ale není to nutné. Centrální banka může zvládat obě role. Faktem je, že může docházet k určitým konfliktům při uplatňování těchto politik, nicméně nijak závažným. V každém případě bych se zaměřil na to, aby centrální banky sledovaly primárně cíle, kvůli kterým byly založeny.

Jak vnímáš zmenšující se rozdíly mezi výnosy dluhopisů v rámci evropské měnové unie?

Musím říci, že mě to překvapuje. Investoři opět ukazují, jak krátkou mají paměť. Ten pokles je extrémně přehnaný. Investoři jako by přestali vnímat rizika, která jsou s některými ekonomikami spojena. A ta jsou velká, což poslední události v Portugalsku dokazují. Stejně tak reakce trhu ukazuje, jak rychle může dojít ke změně nálady. Podle mě je tak nešťastné, že se investoři rychle ženou do aktiv, která by měli kupovat jen opatrně.

Na začátku jsme tedy probírali selhání centrálních bank, teď selhání finančního trhu, které vyplývá z neschopnosti správně vyhodnocovat vývoj ekonomiky a finančních rizik. Kdo si myslíš, že selhává častěji, a čí selhání by mělo pro ekonomiku závažnější důsledky?

Je to mnohem více problém finančních trhů. Investoři vykazují nepříjemnou tendenci k nestabilitě, k tomu, že oscilují mezi mánií a depresí, mezi strachem, a, lidově řečeno, nenažraností. Tyto cykly jsou velmi nepříjemné jak pro trhy, tak pro reálnou ekonomiku.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko Mokráš a Horská

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související