Když letos v září oznámil šéf společnosti Oracle Larry Ellison, že odchází z čela firmy na pozici "pouhého" technologického ředitele, skončila spolu s tímto oznámením jedna z nejzajímavějších a nejúspěšnějších profesních kariér mezi špičkovými manažery. Larry Ellison totiž sice možná mezi laickou veřejností není známý tolik jako jeho celoživotní rival Bill Gates, zakladatel Microsoftu, zároveň ale platí, že oněch bezmála 40 let v čele databázového gigantu dokázal excentrický Ellison okořenit tolika pikantními příběhy, kolik by poněkud "suchý" Gates nenasbíral ani za několik životů.

Larry Ellison i po opuštění nejvyšší pozice zůstává největším akcionářem Oraclu. Jeho zhruba 25procentní podíl v akciích a opcích, společně s podíly v několika méně významných technologických společnostech, z něho dělá třetího nejbohatšího Američana a pátého největšího boháče na světě vůbec. Jeho celkové jmění odhadl americký list Forbes na 50,3 miliardy dolarů.

Zakladatel Oraclu přitom umí peníze nejen vydělávat, ale také si je náležitě užívat. O jeho výstřelcích koluje mnoho bizarních historek. Ellison některé z nich sám přiživuje, nebo alespoň nevyvrací. "Je to nezákonné, takže samozřejmě ne," odpověděl v roce 2004 na dotaz, zda je pravda, že v minulosti svým letadlem podletěl sanfranciský most Golden Bridge. "Ale pokud bych to chtěl udělat, vzal bych si na to jeden ze svých tryskáčů," dodal miliardář s potutelným úsměvem.

Práce místo studií

Larry Ellison většinu svého života strávil v Mekce informačních technologií, americké Kalifornii. Pochází ale z opačného pobřeží Spojených států: narodil se v létě roku 1944 v New Yorku. Velmi záhy jeho devatenáctiletá svobodná matka seznala, že péči o dítě nezvládá, a dala Larryho v jeho devíti měsících k adopci své tetě a strýci v Chicagu. Sám Ellison faktu, že vyrostl u nevlastních rodičů, velký význam nepřikládal. Dozvěděl se to totiž až mnohem později, ve svých dvanácti.

Už v dětském věku se u Ellisona začaly projevovat osobnostní rysy, které mu v budoucnu měly přinést úspěchy v byznysu: zvídavost, nedůvěra k autoritám a tvrdohlavost. Jako student odmítal respektovat učitele a dospěl k jednomu z životních kréd: "Nepředpokládej, že mají lidé pravdu jen proto, že jsou autority. Vytvářej si vlastní názory." Není překvapením, že s podobným přístupem Larry Ellison narazil i během dalšího studia a nikdy nedokončil vysokou školu. Jeden klíčový efekt na něj přesto několik semestrů strávených na dvou univerzitách mělo: uvědomil si svoje zapálení pro technologie a počítače. Když navíc zjistil, že programováním je schopen vydělat více, než brali jeho učitelé, rozhodl se definitivně. A kam jinam by se mohl počítačový nadšenec přestěhovat než do kolébky technologií v Kalifornii?

Na začátku bylo 2000 dolarů

Během prvních let strávených na západním pobřeží Larry Ellison pracoval zprvu jako programátor. Prošel několika firmami, ovšem tou nejdůležitější z pohledu budoucího směřování byla společnost Ampex. Při práci pro ni se podílel mimo jiné na projektu vytváření databáze pro CIA. V té době mu došlo, že právě segment databází má díky rychlým tempem narůstajícím objemům dat, s nimiž pracovaly velké podniky, před sebou velkolepou budoucnost.

V červnu 1977 se proto rozhodl založit se dvěma společníky - Bobem Minerem a Edem Oatesem - vlastní firmu Software Development Laboratories. Dnešní optikou působí až úsměvně, že základní kapitál budoucího mnohamiliardového molocha činil pouze dva tisíce dolarů, z nichž 1200 do společné kasy přinesl právě Ellison. Tři mladíci se zhlédli v databázích a inspirovali se produkty IBM.

První klíčový okamžik firmy přišel v roce 1979. To se jednak přejmenovala na Relational Software, Inc., jednak vyslala na trh první verzi databázového systému pod názvem Oracle 2. Proč dodatek 2, když šlo o první verzi? Už v té době Larry Ellison prokázal, že je vynikajícím obchodníkem, prodejcem a marketérem. Zdánlivě nelogické označení totiž mělo velmi jednoduchý důvod: mělo na zákazníky udělat dojem, že jde o už zavedený produkt, a nikoli "nevyladěnou" novinku.

Strategie slavila úspěch a firma utěšeně rostla. V roce 1986, už přejmenovaná na Oracle, vstoupila na burzu, kde za akcie získala 31,5 milionu dolarů. Když se zdálo, že úspěch nemůže nic zastavit, přišel ale v roce 1990 šok. Ve třetím kvartálu společnost vykázala historicky vůbec první a jedinou ztrátu - 36 milionů dolarů. V rámci záchrany před hrozícím bankrotem musel ředitel Oraclu provést drastické kroky: propustil desetinu zaměstnanců (tehdy zhruba 400 lidí) a rozloučil se také s částí vedení společnosti. "Bylo třeba obměnit management. Propustit lidi, s nimiž jsem pracoval 20 let, byla ta nejtěžší věc, kterou jsem v byznysu byl nucen udělat," vzpomíná Ellison.

Boj s konkurencí se stal v dalších letech doslova posedlostí. A jelikož Ellisonovým cílem bylo stát se hráčem číslo jedna na poli softwaru, nestál mu v cestě nikdo menší než Microsoft Billa Gatese. "Když jste bojovníkem, jediná cesta na vrchol vede přes nejlepší ve vaší kategorii. Proto jsme si vybrali souboj s IBM a Microsoftem. Neustálým poměřováním se s těmito dvěma nejlepšími těžkými váhami jsme se dokázali zlepšovat," vysvětluje Ellison v životopisné knize "Softwar".

Ačkoliv menší soupeře postupně zdolal (anebo je odklidili díky akvizicím z cesty jeho konkurenti), na nejvyšší metu Ellison nikdy nedosáhl. A to i přes fakt, že občas nevedl nejčistší boj. Příklad? Jedna z potvrzených historek hovoří o tom, že šéf Oraclu neváhal v době, kdy Microsoft vyšetřovaly antimonopolní úřady, najmout soukromé detektivy a poslat je hledat na konkurenci důkazy v jejích odpadcích. Ellison to označil za "veřejnou službu". Jiný z příběhů popisuje, jak na setkání prodejců Ellison vyrukoval s fotografií sídla konkurenční společnosti, na něž nechal vyvěsit transparent "Na prodej". "Vyženeme je z byznysu a koupíme tuto budovu. Pak ji necháme strhnout a půdu posypeme solí. A pak půjdeme po jejich rodinách," horlil k zaměstnancům.

Po období, kdy se dařilo růst organicky, však přišlo zpomalení. Larry Ellison, který nebyl velkým příznivcem akvizic, se proto po roce 2005 vydal na nákupy a hlásal: "Koupíme všechno, co je k mání." "Oběťmi" se staly firmy PeopleSoft, Siebel Systems, Portal Software, Sun Microsystems a mnoho dalších. Celkem utratil desítky miliard dolarů.

Ješita, playboy a pilot

Fakt, že je schopným byznysmenem, Larrymu Ellisonovi nikdo neupře. Zajímavé na excentrickém miliardáři je ale i to, jak si svého bohatství dokáže užívat. Na rozdíl od jiných úspěšných manažerů se zakladatel Oraclu nikdy netajil tím, že neumí pracovat nonstop. "Jsem sprinter. Odpočívám, sprintuji, odpočívám a sprintuji znovu," vysvětluje v knize "Softwar".

Zřejmě nejpyšnější může být na rozlehlé sídlo na území dvou akrů připomínající architekturou a zahradami japonskou středověkou vesničku. Cena je odhadována nejméně na 200 milionů dolarů. Kromě toho zakladatel Oraclu vlastní desítky dalších luxusních realit po celém světě. Jedním z posledních realitních obchodů byla v roce 2012 koupě 98 procent území havajského ostrova Lana'i, která Ellisona přišla na 300 milionů dolarů.

Nepříliš překvapivá je sbírka drahých automobilů čítající desítky vozů, z níž vyčnívá například závodní formule McLaren. Jako vášnivý pilot vlastní také několik letadel, mezi nimiž údajně nechybí ani bojová stíhačka F5. A konečně, v "portfoliu luxusu" mají své místo také lodě. Tu vůbec největší, 130 metrů dlouhou jachtu Rising Sun, sice nedávno prodal, stále ale disponuje například superrychlou jachtou Sayonara. Ostatně, jachtingu se Larry Ellison věnuje i závodně, a se svým týmem BMW Oracle Racing Team dokonce vyhrál i jednu z nejprestižnějších regat - Pohár Ameriky. Zároveň je ale také jedním z největších světových filantropů. Na podporu vzdělávání nebo medicínský výzkum daroval stamiliony dolarů, další miliardy mají následovat.

K penězům neodmyslitelně patří pozornost žen a jako pátý nejbohatší člověk světa si ani Ellison na její nedostatek nemohl stěžovat. Vedle zástupu krátkodobých přítelkyň byl i čtyřikrát ženatý. Z jednoho manželství má dvě děti.

Dokonalý obrázek o ješitné povaze a nezměrném egu výstředního miliardáře poskytuje hned několik knih. Kromě zmiňované "Softwar" vznikla třeba kontroverzní publikace s názvem "Rozdíl mezi Bohem a Larrym Ellisonem" a výstižným podtitulem "Bůh si nemyslí, že je Larry Ellison". Ostatně, leccos o Ellisonovi vypovídá i způsob, jakým přistupoval k autorizaci oficiálně posvěcené "Softwar". Když dával novináři Matthewu Symondsovi volnou ruku k napsání biografie, vymínil si jediné: že bude moci k textu připojit vlastní komentáře. Příklad? Na jednom místě Symonds popisuje vzpomínky bývalého viceprezidenta Oraclu Marka Berrenecheie na první setkání s budoucím šéfem a dodává i citaci: "Ellison se ukázal v šortkách a růžovém tílku. V ruce držel sklenici mrkvového džusu." A Ellison k tomu pod čarou dodává: "Potkal jsem se s Markem, když jsem se vracel z posilovny. Měl jsem na sobě černé bavlněné tílko s logem Sayonara. Nikdy jsem nevlastnil ani bych si nikdy neoblékl růžové tílko. To je velmi důležité."

Jan Němec

Oracle Corp.

- Druhá největší softwarová firma světa (po Microsoftu) s tržní kapitalizací přes 185 miliard dolarů.
- V roce 2013 společnost dosáhla tržeb přes 37 miliard dolarů, EBITDA činila 17,9 miliardy.
- Po celém světě Oracle v roce 2014 zaměstnával přes 122 tisíc lidí.
- Do letošního září byl CEO Larry Ellison. Nahradili ho Mark Hurd a Safra Catzová.

50 mld. USD
Takovým majetkem disponuje podle týdeníku Forbes pátý nejbohatší muž světa Larry Ellison.

Nepředpokládej, že mají lidé pravdu jen proto, že jsou autority.

Vášnivý jachtař. Larry Ellison sice prodal svoji největší, více než 130metrovou jachtu Rising Sun, zůstává mu ale několik dalších.

Luxusní sídlo vystavěné podle japonské architektury stálo Larryho Ellisona 200 milionů dolarů.

Foto: Profimedia.cz, Wikipedia, computerhistory

Související