Vládě utíkají miliardy skrze nezdaněnou šedou ekonomiku a další ohromné sumy ze státní kasy vycucává korupce a předražené státní zakázky. Kabinet, aby zalepil díry v rozpočtu, tak musí zvyšovat daně a škrtat výdaje. Poslední úsporný vládní balíček, který Nečasův kabinet představil minulý týden, má v příštích třech letech státu přinést více než 280 miliard korun. Nové úsporné kroky přitom mají k promyšlenosti daleko a mohou znamenat pro veřejné finance nikoli přínos, ale v některých případech dokonce další ztrátu.

Například změny v daních podle odborníků povedou k daňové optimalizaci, která plánované výnosy sníží. "Solidární přirážka může motivovat některé manažery s příjmem přes sto tisíc korun zdanit svoje příjmy jako OSVČ nikoli jako zaměstnanci, či část své mzdy získat jako podíl na zisku," domnívá se partner daňového oddělení společnosti Mazars Petr Frisch. Zatímco jako zaměstnanec by zmíněný manažer zdanil svůj hrubý výdělek, jako OSVČ si navíc může odečíst příslušný paušál, kterým sníží daňový základ, z něhož se solidární přirážka spočítá. Při měsíčním příjmu ve výši 150 tisíc korun může přechodem na švarcsystém měsíčně ušetřit přes 20 tisíc korun. Rozbujelý švarcsystém přitom připravuje každoročně veřejné rozpočty o desítky miliard korun a ohrožuje funkčnost pojistných systémů.

Zhoubná korupce a šedá ekonomika

Důvěru vlády u lidí i firem ale nejvíce podlamuje neschopnost zdanit zbývající šedou ekonomiku, od krácení tržeb v restauracích až po využívání práce načerno, a především neochota zakročit proti korupci. "Vláda byla málo ambiciózní již při formulaci svého protikorupčního balíčku," tvrdí spolupracovník a bývalý předseda správní rady organizace Transparency International Václav Láska. Boj proti korupci je polovičatý a i dobré záměry nejsou dotaženy do konce. "Některá zásadní témata, jako je financování politických stran, odbyla vláda jen závazkem: zpracovat analýzu. To provedla a teď se splněním takového závazku chlubí, aniž by však reálně v dané problematice cokoli užitečného udělala," dává příklad Láska.

Přitom podle odhadů expertů korupce ročně ukrojí z veřejných rozpočtů více, než vláda ušetří škrty a získá zvyšováním daní v posledním balíčku. "Kdyby nebylo korupce, jen státní rozpočet by byl každý rok bohatší o částku blížící se stovce miliard korun," odhaduje Láska.

Právě fakt, že vláda na jedné straně vysává z lidí na daních stále více peněz, z nichž se poté značná část ztratí v korupčních tunelech a aférách nejvyšších státních činitelů, bere vládě důvěryhodnost. "Jakákoli snaha je pak v očích veřejnosti torpédována korupčním chováním některých jejích ministrů," dodává Láska. Jinak řečeno, lidé i firmy by se s utahováním opasků smiřovali lépe, kdyby věděli, že jejich oběti nepřijdou nazmar. "Potřebujeme prokázat, že daně, které se vyberou, půjdou do zlepšování prostředí a neskončí u vekslácko-taxikářských lobbistů," konstatuje šéf Asociace malých a středních podnikatelů Karel Havlíček.

Podobným problémem Česka je rozbujelá šedá ekonomika. Týdeník Ekonom už dříve (viz č. 6/2012) poukázal na fakt, že v tuzemsku je šedá ekonomika stále větším problémem. Například národohospodář Friedrich Schneider z Univerzity Johanese Keplera v Linci ji odhaduje na 17 procent objemu českého HDP. Pokud by se ji podařilo stlačit alespoň o polovinu, tedy například na úroveň sousedního Rakouska, byla by státní kasa bohatší o dalších 100 miliard korun.

"Zvyšování daní je nezbytné. Mělo by ale být doprovázeno účinnými kroky na snížení rizika daňových úniků. Pokud vláda neučiní dostatečně rázné kroky, nebude politika snižující deficit akceptována, a to nejen podnikatelskou, ale ani širokou veřejností," upozorňuje i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Je jasné, že zcela eliminovat korupci a šedou ekonomiku není možné, a to ani v delším časovém horizontu, než je jedno volební období. I částečná změna k lepšímu by ale umožnila daleko méně drastické zvyšování daní a škrtání v rozpočtu. Navíc by vládě získala důvěru

Škrty a daně proti růstu

"Tupé škrtání", jak o něm kdysi mluvil i premiér Petr Nečas, má vedle negativního dopadu na obraz vlády ještě jeden nepříjemný efekt. Ekonomové varují, že příliš velké utahování opasků zároveň zpomaluje ekonomiku. Lidé mají kvůli vyšším daním nižší disponibilní příjmy a méně utrácejí, škrtání investic státu zase připravuje o zakázky firmy. Výsledkem je snižování hrubého domácího produktu a také nižší vybrané daně.

Poprvé se tento efekt projevil už v minulém roce. Podle odhadů České národní banky loni české hospodářství mohlo růst až o 2,3 procenta. Kvůli úsporným opatřením ale ekonomika posílila jen o 1,7 procenta. Podobně se projeví i letošní škrty a zvyšování daní. "Rozpočtová opatření vlády letos sníží výkon ekonomiky o 0,4 procentního bodu. V letošním roce proto očekáváme stagnaci hospodářství," tvrdí guvernér ČNB Miroslav Singer.

Na horší vývoj má pochopitelně zásadní vliv také dluhová krize eurozóny. Do Evropy totiž míří přes čtyři pětiny českého exportu. Přesto ekonomové i firmy vyzývají vládu, aby úspory doplnila také opatřeními, která by pomohla nastartovat růst. Jinak může hrozit nastoupení do nebezpečné sestupné spirály: škrty povedou ke zpomalení ekonomiky, stát kvůli tomu vybere méně na daních, budou hrozit větší deficity, kterým vláda bude chtít zamezit dalšími úsporami, jimiž zpomalí růst. Jak nebezpečná tato cesta je, ukazuje případ krachujícího Řecka propadajícího se stále hlouběji do hospodářské mizérie.

Další balíček bude prorůstový

Kritika varující před přehnaným šetřením na úkor ekonomického růstu už vládu přiměla k reakci. Ministr financí Miroslav Kalousek na konci minulého týdne oznámil, že po aktuálním úsporném balíčku vláda přijde s balíčkem číslo dvě. Ten by měl být zaměřený právě na prorůstová opatření. Prozatím však kabinet není příliš konkrétní, jaké kroky plánuje.

Ministr Kalousek hovoří hlavně o pomoci exportérům při expanzi na neevropské trhy. A premiér Petr Nečas dodává jen o málo jasnější vyjádření. Balíček má mít podle něho pět pilířů. "Efektivnější čerpání EU fondů, snížení administrativní zátěže pro podnikání, podpora exportu, podpora inovací, mobilizace státních aktiv," vypočítává Nečas. Pohříchu však jde v naprosté většině o kroky, které vláda slibovala už před dvěma lety.

Jaká konkrétní opatření by podnikatelé ocenili? "Pokud jde o krátkodobá prorůstová opatření, nabízí se otázka, jak budou čerpány evropské fondy," dává příklad Hanák. Právě lepší čerpání z eurofondů bylo jednou z priorit vlády, avšak prozatím jediným výsledkem jejích snah je varovné pozastavení čerpání dotací ze strany Evropské komise. Té se nelíbí způsob, jakým Česko dotace kontroluje a audituje. Pokud se v tomto směru nezlepší do června, může proud peněz z Bruselu vyschnout.

Dalším prorůstovým opatřením, jež si firmy žádají, je lepší podpora exportu. Ten sice loni v Česku vykázal rekordně dobrý výsledek - přebytek obchodní bilance ve výši 191 miliard korun. Exportéři ale spokojeni nejsou. "Musíme hýčkat každého tuzemského výrobce, jehož produkty se exportují, a ne připravit takový balast, jako je náplň exportní politiky státu," kritizuje Karel Havlíček z AMSP. Vadí mu například nejasná situace kolem agentury CzechTrade, jejíhož šéfa Ivana Jukla odvolal ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba na začátku dubna. "Zrušit manažerský tým CzechTrade, tedy jedné z mála institucí, která pro malé a střední exportéry objektivně něco dělá bez úspory jediné koruny, je nekonečný hazard," tvrdí Havlíček.

Hra o Černého Petra

Komplexní reformy, jež vláda slibovala loni i předloni, se přitom stále odkládají. Například daňová reforma, která má zpřehlednit daňový systém, sice prošla parlamentem, ale její účinnost byla odložena na rok 2014. Také důchodová reforma, ačkoli je odborníky nazývaná polovičatou a je doprovázena mnoha nejasnostmi, začne platit nejdříve od příštího roku. Reforma vysokých škol vzala zasvé s odstoupením ministra Josefa Dobeše, který podal demisi mimo jiné i na protest proti dalším škrtům ve svém resortu.

Ve vzduchu tak visí otázka, zda premiér Petr Nečas - pod tlakem nejsilnějšího muže v koalici Miroslava Kalouska - nepodřídil vše ostatní snaze udržet státní finance pod kontrolou i za situace, že reálné nebezpečí jejich rozvalu nyní vlastně nehrozí.

Nelze přitom vyloučit, že obratný ministr financí nakonec hodí odpovědnost za podseknutí ekonomiky právě na ODS jako na koaliční stranu a sám se časem pokusí dojednat novou "proevropskou" vládu s ČSSD. A tímto způsobem může, s mezihrou předčasných voleb, skončit každá budoucí vládní krize.

Jan Němec
Josef Pravec
Jaroslav Schejbal

Plán úsporných opatření

Průvodce úsporným balíčkem

Vývoj deficitu veřejných financí

0 % HDP
Takového deficitu chce v roce 2016 dosáhnout vláda.

Potřebujeme prokázat, že daně, které se vyberou, neskončí u vekslácko-taxikářských lobbistů.

Karel Havlíček
šéf Asociace malých a středních podnikatelů

Komplexní reformy, jež vláda slibovala loni i předloni, se stále odkládají.

Související