Ani krize a rostoucí nezaměstnanost nepřinutila Slováky s odborným vzděláním vzít práci, kterou považují za podřadnou. V případě, že přijdou o zaměstnání, proto raději zvolí cestu na úřad práce, než aby po letech přesčasů a vzdělávání dělali něco, co se jim nelíbí.
"Uchazeči o práci s praxí nejsou v podstatě vůbec ochotni slevit ze svých požadavků," říká Jana Zedníková z personálně-poradenské společnosti Trenkwalder.

Záleží na pozici
Nejochotněji se jakýchkoliv nároků vzdávají zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu určitou, takzvaní agenturní pracovníci. Ty firmy propouštějí kvůli krizi jako první.
"V současné době přijímají jakoukoli práci, i tu méně kvalifikovanou," vysvětluje Zedníková.
Agenturní pracovníci přijímají i hůře placená místa a podobně jsou na tom i absolventi škol.
Na nižší příjem však přistupují také manažeři. Pro ně je totiž často důležitější, co dělají, než to, kolik za svoji práci dostanou.
Martina Klubicová ze společnosti Synergie Slovakia tvrdí, že není výjimkou, když špičkoví manažeři jdou s měsíčním příjmem dolů i o více než 1300 eur.

Příliš vysoká kvalifikace
Jednoduché to nemají ani lidé, kteří přišli o svou práci a rozhodli se rekvalifikovat. Podniky jim totiž nevěří a odmítají je zaměstnávat.
"Mají příliš vysokou kvalifikaci na dané místo a zaměstnavatel se může domnívat, že u něho dlouho nevydrží. Bojí se o jejich loajalitu," konstatuje tajemník republikové Unie zaměstnavatelů Martin Hošták.
Podle Martiny Klubicové je však podobný přístup firem nerozumný: "Neuvědomují si, že získají zkušeného člověka za méně peněz. Ten může pro společnost znamenat větší přínos, i když na kratší čas, než když vezmou nezkušeného začátečníka."
Platí přitom, že kdo si nedokáže najít nové zaměstnání rychle, může později litovat. Koncem března bylo podle úřadů práce k dispozici méně než osm tisíc míst, portál profesia.sk uvádí, že jich je méně než pět tisíc.
Počet "vyvěšených" životopisů lidí, kteří hledají práci, byl takřka desetinásobně vyšší.

Řemeslníci se neztratí
Na internetu hledají zaměstnavatelé zejména obchodníky, administrativní pracovníky a programátory.
Na úřadech práce zase shánějí řemeslníky a kvalifikované dělníky. Největší šanci najít si práci mají zejména zedníci, svářeči, kameníci nebo zámečníci.
Celkem slušné možnosti najít zaměstnání mají proti jiným profesím i technici, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, obdobně jako zaměstnanci ve službách a obchodu.
"Volných pracovních míst pro ostatní profese bylo méně, respektive žádná," říká Peter Zeman ze slovenského Ústředí práce.

L'ubomíra Raková
Hospodárske noviny, Bratislava

Související