Jaké vlastnosti musí mít dobrý manažer? Kromě odbornosti vyžaduje jeho profil i širší vědomosti v oblastech, které s řízením zdánlivě nesouvisejí. Podle magazínu Harvard Business Review jde o takzvanou "sociální kompetenci".
Dlouho platilo, že zisk titulu MBA výrazně urychluje postup do nejvyšších sfér managementu. "Krize odhalila slabiny nejen ve finančním systému, ale také ve vedení podniků. A spolu s nimi i problémy manažerů, kteří v krizi selhali. Jejich původ je často už v přípravě na příslušných školách," konstatuje Michel Czinkota, který vyučuje na univerzitní Graduate School of Business v americkém Georgetownu.

Pět z devatenácti
Připojuje se k němu i Henry Mintzberg. Autor knihy "Manažeři, nikoli MBA" na nedostatky tohoto typu školství upozorňuje již dlouho, a to na základě vlastního sledování kariéry devatenácti absolventů proslulé Harvard Business School.
Desítka z nich "proslula" svým odvoláním pro neschopnost vést podnik, když se objevily první komplikace, další čtyři své firmy dovedli přímou cestou ke krachu. Pouhá pětice absolventů dělá své škole i titulu MBA čest a odvádí dobrou práci.
Devatenáct manažerů samozřejmě netvoří reprezentativní vzorek, přesto to pro Harvard Business School není zrovna dobrá vizitka.
Kritici současnému systému výuky vytýkají zejména dvě věci: "biflovací" metody a nedostatečnou orientaci na výše zmíněné "sociální kompetence".
Výuka totiž téměř nezohledňuje společenské změny ani nové požadavky na manažery, které s sebou nesou. Místo toho studenti "biflují" klasické manažerské disciplíny, jako je finanční strategie a podobně.

Zlý kapitalismus?
Studenti tak opouštějí školu, aniž by se dokázali dostatečně zorientovat v praxi. Ta přitom v době razantních změn ve společnosti klade na podniky mnohem větší požadavky než dříve.
K tomu se připojuje negativní vnímání některých aspektů kapitalismu, jehož špatné stránky krize odhalila. "Schází jim prostě společensko-etický kompas," shrnul pro německý týdeník WirtschaftsWoche Michel Czinkota.
Téhož názoru je i Alfons Sauquet Rovira, děkan barcelonské Esade Business School. "Manažerské školy, které budou chtít přežít a osvědčit se, musejí radikálně změnit své studijní programy. Musejí do nich vstoupit i společenskovědní nauky a obory, jako jsou ekologie a udržitelný rozvoj vůbec," domnívá se s tím, že kurzy musejí studentům zároveň vštěpovat i zásady společenské odpovědnosti a etická pravidla podnikání.
A zdá se, že kritika nese ovoce. Jak z průzkumu mezi 120 školami, které program MBA nabízejí, zjistil americký Aspenský institut, celá třetina z nich doplňuje "klasické" manažerské disciplíny intenzivními kurzy společenskovědních oborů, zejména sociologie, etiky, filozofie a podobně.
Množství vzdělávacích ústavů, které do svého programu zařadily základy ekologického podnikání, pak během posledního roku stouplo o celou čtvrtinu.

Brána do praxe otevřená
Je tu ale ještě druhá vzdělávací potíž. "Studenti jsou jistě schopni nabiflovat se ke zkoušce závěry četných případových studií, na nichž dosud stojí většina programů MBA, a otevřít si tak cestu ke kýženému diplomu. Pro život jim to ale moc nedá. Takové znalosti pustí z hlavy okamžitě po zkoušce. Účelem studia je navést studenty na určitý způsob myšlení, který se opírá o průnik teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi," uvádí Sauquet Rovira.
To umožňují takzvané "otevřené semináře". Kurzy, během kterých se na akademické půdě setkávají praktici (výkonní manažeři) se studenty a jejich učiteli. Těm připadá úloha moderátorů, podněcovatelů diskuse.
Taková forma je přínosná pro všechny zúčastněné. Manažerům dává možnost seznámit se s novými teoretickými poznatky, pedagogové dostanou "z první ruky" informaci o požadavcích praxe. A pro studenty znamenají otevřené semináře spojnici mezi posluchárnou a praktickým životem a možnost ujasnit si vlastní profesní cíle.

Doplňte si vzdělání
Ne všechny změny ale "vydupali" kritici. V USA má původ trend, který se postupně prosazuje i v Evropě: odklon od univerzálního MBA ke specializaci. Jde hlavně o programy určené lidem z praxe, kteří již mají studium za sebou a chtějí si doplnit vzdělání ve svém oboru.
Samy o sobě nevedou k získání titulu, jde vlastně o formu postgraduálního studia a třeba německé školy je nabízejí také ve formě distančního či večerního studia.
Dnes je také běžné, že studenti MBA neabsolvují celý program v zemi sídla školy. Stále častější jsou kombinace se studiem v oblasti, která je pro adepty zajímavá třeba proto, že do ní podnik chystá expandovat. Takový postup umožňuje budoucím vedoucím pracovníkům seznámit se s kulturními odlišnostmi podnikání v cílové zemi a navázat v příslušném teritoriu užitečné kontakty již v době studia.

Manažeři všech zemí, spojte se
Tento trend vede k propojování aktivit obdobně zaměřených škol. Německý odborný Manager magazin informuje například o partnerství mezi francouzskou Audencia Nantes School of Management, italskou Politecnico di Milano a Handelshochschule v německém Lipsku.
Všechny tři partnerské školy mají v úmyslu do budoucna připravit společné studijní programy, ale budou se také podporovat v náboru studentů a v přípravě studijních plánů pro doškolování manažerů z praxe.
Dosavadní zkušenosti totiž ukazují, že poznatky získané v programech MBA mají "záruční dobu" okolo pěti let. Pak je nezbytné jejich oživení.
A to znamená zpět do poslucháren. Právě doškolování lidí z praxe bude totiž v budoucnosti zřejmě jedním z hlavních směrů působení manažerských škol.

Petr Němec
s využitím Harvard Business Review

Související