V Úštěku byla uvedena do provozu nová sluneční elektrárna. Již dříve byla v Bušanovicích u Prachatic s investičními náklady 85 milionů korun uvedena do provozu sluneční elektrárna, která má produkovat elektřinu za výkupní cenu 13,40 Kč za jednu kilowatthodinu.
Ve srovnání s klasickými zdroji (výkupní cena kolem 1 Kč/kWh) to je nárůst o dvanáct korun. Nejedná se tedy o pokrok, ale o ekonomický regres, protože máme nižší kvalitu (nepravidelnou dodávku elektřiny) za vyšší cenu. Důležité je uvědomit si, že celá "ekonomika" obnovitelných zdrojů je spotřebitelům vnucena proti jejich svobodné vůli.
Úvahy o "návratnosti" takových investic jsou tím pádem nesmyslné, protože vyhodnocovat efektivnost něčeho lze jen na základě dobrovolně zaplacených tržních cen. Jakmile zmizí tržní cena a je nahrazena cenou stanovenou příkazem, přičemž spotřebitel je zákonem nucen komoditu kupovat, ztrácí pojem "efektivní" smysl. Jak může být efektivní něco, co je někomu vnuceno bez jeho souhlasu?
Skutečná efektivnost by mohla být vyhodnocena teprve z ceny, kterou by spotřebitelé (například rozvodné společnosti) dobrovolně akceptovali. Nepochybně by taková cena byla nižší než 1 Kč za kWh, protože solární elektřina je méně kvalitní než ta z uhlí. Její dodávka totiž kolísá podle intenzity slunečního svitu. Naopak, elektřina z vodního zdroje může být mnohem cennější, neboť vodu lze často zadržet a pouštět na turbínu v okamžiku nejvyšší spotřeby. Za takovou elektřinu by rozvodné společnosti zaplatily několikanásobek, a to dobrovolně.

To ukazuje na nedostatek vládního nařízení o povinných výkupních cenách. Ty vycházejí jen z nákladů. Existuje názor, že obnovitelné zdroje se musí využívat, ať to stojí, co to stojí. Takový názor je důsledkem myšlenky, že je nutné určité procento elektřiny vyrobit z obnovitelných zdrojů. (Nutné proč? A pro koho?) Stoupenci takové myšlenky by měli jít příkladem a přihlásit se k placení vyšších cen a nezatahovat do toho jiné občany, kteří chtějí mít svobodu volby.
Kdyby občané v Bušanovicích, kde funguje sluneční elektrárna, měli platit 13 korun za kWh, asi by na celou záležitost začali pohlížet jinak. A jak by se tvářili, kdyby se nejdřív ze svých úspor museli složit na částku 30 milionů, což je výše dotací od státu na tuto investici?
Můžeme tak spočítat, že každá domácnost by musela nejdřív investovat 174 000 korun, aby si pak mohla koupit elektřinu za 13 korun na 1 kWh. A to vše v situaci, kdy je k dispozici elektřina bez investic v ceně 4 koruny za 1 kWh. Proč tomu říkat pokrok?

René Hladík
UJEP Ústí nad Labem

Související